Kam se nám ztratili Cikáni?
Neječ na mě okamžitě, milý čtenáři, že blbnu, protože vidíš, že právě v
současnosti tato populace roste jak z vody. Já totiž nemyslím Romy, ale staré
"obyčejné" Cikány. Takové, co jsem je znával dříve.
Vyrůstat na pražské periferii a nesetkávat se osobně s Cikány bylo prakticky nemožné. Zvláště, chodíte-li do bijáku Dukla v Libni, co o něm psal pan Hrabal v Automatu Svět, kde bylo kolem přímo semeniště undergroundu, Cikánů a esenbáků. Esenbáci měli a policajti mají dodnes na dřívější třídě Rudé armády v Libni svoje místní hlavní sídlo.
Abych nebyl za rasistu, to bylo v době, kdy na Žižkově Cikána člověk skoro ani nepotkal. Jen pravý český proletariát, uhlíře, dělníky z vysočanských fabrik, kapsáře a podobně. Ale rozhodně jsme se Cikánů jako děti nebáli, což se o dnešním vztahu Romů a bílých dětí rozhodně říci nedá.
Naši cikánští spolubojovníci na vojně byli sice hlavně ve strážních rotách, a pokud se tmavší rodáci od Košic a vůbec z východního Slovenska naučili aspoň jednou týdně sprchovat (většina viděla sprchu prvně v životě), mýt si nohy, čistit zuby a holit se tupými žiletkami Diu Jevíčko, nebylo větších problémů. Jen byl malér jim vysvětlit funkci "semaforu". Volačo také v Košiciach ani Levoči či Medzilaborciach němali.
Práce ve Vysočanech v dospělém věku mne opět postrčila do kontaktu s cikánskými spolupracovníky. Topiči temnější pleti, světlejší pleti a potetovaní - tedy pokérovaní z lapáku - a různí vyhození inteligenti posedávali spolu družně v kotelnách, výkopech a tak podobně a také v hospodách, které otevíraly ráno ve čtyři hodiny a kde bylo plno až přes půlnoc. Však také vysočanskou Slavii navštívil Václav Havel i v době, kdy byl prezident.
Manželky těchto Cikánů pracovaly často jako uklízečky a nebo pomocné síly a už někdy v sedmdesátých letech byly běžně vidět cikánské děti, chodící bez problémů do škol, čisté a uklizené cikánské byty a vůbec.
Jistě, byly i příšerné špeluňky přeplněné ječícími obyvateli a byty plné plísně s hromadou "drobných" zvířátek. Pamatuji, jak ke mně přišel s nějakým problémem vyjednávat za celou rodinu starý šedivý Cikán v obleku. Slušně a věcně jsme spolu jednali, ale já se nemohl na rozhovor soustředit, protože mu po světle šedivé kravatě lezla nahoru a dolů mrška bleška.
V té době, tak v polovině sedmdesátých let, ještě hluboko za „totáče“, se začaly objevovat podivné příkazy (hlavně telefonované) a "doporučení", že když někde Cikáni vymlátí okna a udělají si z nich ohníček, tak že jako že nic, soudruzi, nějak to urovnejte, je potřeba je tak nějak, soudruhy Cikány, pochopit. Což třeba prosečtí rychle pochopili a pálení dřevěných podlah se stalo běžnou součástí životního stylu přílivu jejich i nových cikánských obyvatel Vysočan a Libně.
"Bílí" uhlíři kradli nekvalitní průmyslové uhlí z kotelen skoro vždycky ve spolupráci s Cikány, jejichž přátelům, bílým i tmavším, ho následně prodávali. Soudruzi esenbé dělali jako že nic. Část Cikánských spoluobčanů rychle zjistila, že lze žít i "jinak", než kopat výkopy. A hlavně bez práce.
Už v osmdesátých letech vládla smíchovské křižovatce u Anděla příšerná zapáchající osoba tmavé pleti z místního bufetu. Zafačovaná nateklá noha, z které cosi prosakovalo špinavými obvazy, páchla na celý „bufáč“ IV. cenové kategorie. Smrad se mísil s v puchem děsivé voňavky typu "Šeříkové květy", kterou byla noha politá. Odtud dotyčná matróna dirigovala rozvětvený kmen grázlů všeho typu, ale jednoho druhu. Esenbáci a úřady dělali, jako že se nic neděje, že je ta příšerná Cikánka a její parta zlodějů a násilníků neviditelná.
Václavské náměstí v době před rokem 1989 ovládla jiná skupina, specializující se na kapesní krádeže. Před očima esenbáků vybírala v létě každý den na lavičce v horní části náměstí další tlustá matróna v květovaném oblečení peněženky a mladí kapsářští učedníci je chodili házet do košů.
Jiná parta ovládala Nusle. Okolí náměstí bratří Synků. Ta byla známá tím, že chodili společně, celá rozvětvená rodina, na obědy do místního bufetu a královna rodu vždy platila tak, že vytáhla jednu bankovku ze štosu pětistovek.
Cikáni, s kterými jsem pracoval, a byl tedy v denním styku, se jich začali bát. Příslušníků vlastního národa. Esenbáci s touhle skupinou tzv. nemakačenků byli jedna ruka a všichni okolo se před nimi třásli.
Po převratu ty Cikány kteří chodili léta do práce, smetla doba. Místo o Cikánech se najednou začalo mluvit o Romech. Najednou bylo slovo Cikán sprostou nadávkou. Různí fanatici a nadšenci, kteří většinou v životě vedle skutečného Cikána neseděli v hospodě ani nestáli v práci, vytvořili dojem, že slovo Cikán je nadávka.
A nová vrstva "Romů" se činila. Vybydlet dům začalo být úplně běžné. Tyranizovat své vlastní lidi a k tomu i "gadžy" se stalo naprosto beztrestné. Jen si vzpomeňte na Matiční ulici. Idioti "všech zemí se spojili" a zabránili v řešení problému.
Nezaměstnaným Cikánům, pardon, dnes Romům, začaly být vypláceny do té doby nevídané podpory. Rodit děti začal být bezva byznys. Práce nebyla, nebo byla, ale při práci se člověk zapotí a musí se ráno vstávat. A na co, když peněz najednou bylo dost. O ty je ovšem rychle připravili "romští" lichváři, kteří si drze jezdili a jezdí pro podpory v nezaměstnanosti v mercedesech. Agresivita určité skupiny Romů si vynutila v podstatě beztrestnost. Každý se jich bál. A dodnes bojí.
Začala vznikat gheta. Nejen sestěhováváním neplatičů, ale prostě i tím, že tohle etnikum žije rádo pohromadě a příliv ze Slovenska, ale jak se tvrdí i na černé papíry z dalších postkomunistických zemí, situaci vyhrotil. Nával politické korektnosti nedovolil nejen věc řešit, ale ani o ní mluvit. Což platí téměř dodnes.
Pokud chtěla policie - tedy pokud vůbec chtěla - zasáhnout, či jakmile se pokusil věc řešit nějaký místní úřad, zasáhli "aktivisté". Chtít po Romech platit nájem, bylo a je podle nich rasistické. Požadovat, aby chodili do práce, to je "bílé násilí".
Mnozí Romové z nejvíce problematických a sociálně zanedbaných skupin se navíc ani v mládí nenaučili ty nezákladnější běžné návyky, protože už od osmdesátých let většina Cikánů na vojnu nešla. Všichni byli "invalidé".
Objevily se houfně prostitutky. Cikánské a nebo, chcete-li, romské prostitutky. Něco před čtyřiceti lety nevídané. Stará cikánská rodina by prostitutku vyvrhla. Dneska Romové pasou, za přátelského pohledu policie nejen romské prostitutky. Stovky a možná tisíce bezprávných a sociálně retardovaných žen. Ale o tom ani pan Uhl natož zelená Kateřina nechtějí nic slyšet.
A běda vám, kdybyste to řekli veřejně! Mezi Romy se šíří, někde lavinovitě, drogy. Noví agresivní vůdcové komunity zjistili, že na agresivitu nepřichází žádná odpověď. Ječící Romky, které by ještě v minulé generaci ihned zpacifikovali jejich vlastní manželé, jsou dneska "hvězdami" televize. Viz TV záběry z Matiční, kde byla hvězdou všech televizí žena později odsouzená za prodávání vlastní nezletilé dcery. Nedávno proběhl TV šot z Jirkova, kde jakási příšerná ženština, neupravená, bezzubá, agresivní a hloupá ječela na senátora Čunka.
Tyto věci a spektakulární akce, kdy "aktivisté" pořádají akce o
"neobsluhování Romů v restauracích" anebo nastrčí poněkud ve věci ne orientovanou
"Romku", aby se šla zeptat na místo prodavačky v luxusní parfumerii,
když je jasné, že takováhle osoba nemůže za pult prostě vůbec nikde, to
vše jen přilévá oleje do ohně.
Na 15 000 oficielně přihlášených občanů romské národnosti existuje snad tři sta
různých "romských" anebo o problematiku Romů se starajících
organizací.
Cikáni, kteří měli nakročeno na to, aby se stali plnoprávným a plnohodnotným
etnikem, zmizeli. Nebo skoro zmizeli. Všude jsou vidět jen Romové, kteří celkem
beztrestně mlátí nemocniční personál, vytloukají byty, a okrádají své vlastní lidi
lichvářskými úvěry. Ti slušní, o těch neví nikdo nic. Ale oni existují, žijí a
pomalu ztrácejí naději. Pokoušet se v takové situaci vybřednout ze dna
společnosti, je téměř nerealistické.
Aktivisté řvou a jezdí na konference a slušní Cikáni, kteří mají snahu
dostat se nahoru a kterým se říká povinně Romové, už nedostanou práci. Ne
proto, že jsou Cikáni, ale proto, že se jich každý bojí. Cesta, na kterou jsme
jim pomohli i my svojí ignorancí a díky vyčůranosti a případně bezmezné naivitě
všech těch aktivistů, kteří mají většinou z tohoto etnika prostě bezvadný kšeft
anebo jsou naprosto společensko sociálně tupí, je cesta do pekel. Pro nás i pro
ně.
Doufám, že se najde někdo, kdo věc pochopí a začne skutečně jednat. Bude to mít
těžké. Jakmile Čunek poněkud pitomě a možná ale záměrně vyslovil drzý výrok o
politicích, co se zastávají opálených bordelářů, spustila se lavina
novinářských lží, že Čunek pomluvil Romy. Nikoliv, navezl se do politiků a
aktivistů a také novinářů. A to se neodpouští. Ostatně, na Čunkův výrok
reagovalo kladně 92% posluchačů TV Prima, což je varující.
Další průzkum zjistil, že s Čunkem souhlasí více než dvě třetiny obyvatel. Ne s
tím, že by byli Cikáni-Romové "podřadní", ale s tím, že největší vina
je na těch, co z toho mají kšeft a politické body. Pokud však bude smeten
Čunek za něco, co neřekl, a to za přispění pravdoláskovníků a prodejných
novinářů a politiků, kteří se cítí být Čunkem ohroženi, přijdou ke slovu jiní,
noví politici. Ti, kteří budou problém Cikánů-Romů chtít řešit skutečně silou.
A bude to s největší pravděpodobností síla, která využije stále více rozzuřené
"bílé" občany, kterým nevadí ani tolik Cikáni, jako takzvaní
Romové. A hlavně to, že mnozí z nich bezostyšně tyjí z jejich peněz.
Nebezpečné je také to, že se v majoritní populaci rozšiřuje dojem, že se
obyčejný pracovitý slušný občan stává pod-občanem, který nemá práva ani
se vyjádřit o jakési privilegované a uměle vytvářené menšině. Základem všeho je
nelhat. U nás a v celé Evropě žili vždy Cikáni. Romové jsou jen jedna jejich část.
Na slovu Cikán, běloch, Arab, Žid není nic pejorativního.To jen my, jakmile
přistoupíme na hru, že místo "černoch" budeme říkat Afroameričan
anebo Afroevropan, vytváříme základ pro rasismus.
Lež a přetvářka jsou vždycky a za každého režimu nebezpečné!
6. dubna 2007 -
Jiří Slupecký
P.S. Milý čtenáři, četl jsi pozorně? Shledal jsi v textu něco, s čím
nesouhlasíš, co je zjevná lež a nepravda, co je nelidské, rasistické,
nenávistné??? Jestli s článkem souhlasíš, po zralé úvaze pošli odkaz na něj všem
lidem, které znáš.
Možná tím nezměníš nic, ale možná tím přispěješ k tomu, aby takových
lidí, kteří se nebojí říci pravdu o bolestném problému společnosti, bylo na
veřejnosti víc. Možná přispěješ k tomu, aby Tvoje děti se už nemusely tolik bát......
Podpořte dobrou věc, určitě by prospěla i cikánům!
Komentáře
Přehled komentářů
Velice trefný článek...přece každého pracujícího člověka musí každý měsíc "naštvat" ten rozdíl mezi čistou a hrubou mzdou na výplatní pásce...především při pomyšlení, že se z jeho peněz platí taková verbež.
Vždyť tento stát se stal sociálním rájem pro všechny nefakčenka, popř.pro všechny "mašiny na děcka"...jak jinak se dá ostatně nazvat cikánka s 12-ti cikáňaty?
A řešení? Jak jednoduché...stačí, aby vláda schválila malou novelu sociálních dávek.
Přídavky na děti (narozené od data platnosti dané novely)vyplácet pouze do třetího dítěte. Vždyť pracující žena v 99% případů jich více ani nechce a pokud ano tak ať si je daná rodinka uživí...
V dané novele by nebylo ani jediné rasistické slůvko, nicméně je jisté, koho by se dotkla...a miliony slušných lidí by potěšila.
Známe...
(Známe..., 5. 8. 2007 17:53)Jen je škoda, že všechno tohle každý ví a zná, jen se to bojí říci.
Admine
(kofola, 5. 8. 2007 17:31)Opět se ti podařilo zveřejnit něco,s čím se nedá nesouhlasit.Díky tobě i autorovi článku.Kéž by si už jednou všichni uvědomili,že KAŽDÝ člověk,žijící v tomto státě musí mít stejná práva i povinnosti. Dokud neexistuje otázka modrookých,či třeba zrzavých, nemůže být řeč ani o otázce cikánské.
Krásný a trefný
(Bingo!, 5. 8. 2007 16:21)článek, přesně tak to je! Myslím, že autor se trefil přímo do černého, v tomto případě i do slova a do písmene. Odkaz posílám dál ;-)
...
(Staňa, 5. 8. 2007 18:39)