Atllanka

Jiná země, jiný mrav, nebo jestli chcete: Jiné náboženství, jiný jídelníček. Po explozi v jeruzalémském autobuse č. 19, který vezl návštěvníky z nemocnice Hadassah a jedenáct z nich zahynulo, se městem roznesla zvěst, že hlavní rabín Jeruzaléma vydal povolení, aby se do autobusů hromadné městské dopravy zavěšovaly vaky s vepřovou krví. Podivný igelitový či papírový pytlík, docela dobrý byznys pro české celulózky, měl být zavěšený u stropu na držadle.

Přestože ani Židé nesmějí konzumovat vepřové a dotýkat se prasečí krve, kromě situací, v nichž je ohrožen jejich život, v tomto případě se hlavní rabín držel pragmaticky bezpečnosti pasážérů. Zmíněné vaky měly za cíl odstrašovat muslimské sebevražedné atentátníky. Islám přísně zakazuje jakýkoli styk s vepřovým. A nedovoluje - na rozdíl od judaismu - ani mimořádná vybočení z přísné tradice, kromě umírání z hladu, takže v případě, že se v takovém autobusu sebevrah odpálí, roztrhal by nejen sebe, ale i zmíněný vak s vepřovou krví, potřísnil by se, zhřešil a jeho vstup do vysněného ráje i blažený styk s dvaasedmdesáti černookými pannami by byl ten tam.

Nevím, jak to Izraelci vyřešili, když sami žádné vepříky nechovají, dokonce, jestli se nepletu, nemají ani žádné vepříny, jelikož jim to košer zákon zakazuje. Pobřežní město Netaníja (Netanya), osmé největší město Izraele, dokonce zakázalo prodej výrobků z vepřového masa v obytných a turistických oblastech. „Jiná věc“, jak je vepřové maso často v judaismu označováno, může být prodávána pouze ve dvou odlehlých průmyslových zónách. Něco jsem asi z těchto důvodů zaslechl o krevních konzervách z Německa a Francie. Zkrátka jedno podivínství stíhá druhé.

Vojáci před Západní zdí - Zdí nářků (foto B.Olšer)

Docela chápu, že někdo nejí ze zásady vepřové maso. Je moc tučné a má hodně cholesterolu. Ale že by bylo prase až tolik nečisté? V asijském horoskopu přece patří k nejváženějším znamením, přinášejícím štěstí. Navíc se srdce prasete svou velikostí a funkčností blíží srdci lidskému, takže je velmi vhodné pro transplantace. A to už nemluvím o genech vepříků, z nichž většina se shoduje s geny člověka. Tak proč tolik záští vůči dobrosrdečným pašíkům?

Přijde-li řeč na košer pravidla, chápu ledasco, ale jsem v šoku, když chtějí turečtí muslimové zakázat pohádku o Medvíkovi Pú jen proto, že se přátelí s roztomilým čuníkem. To už cenzoři a fundamentalisté z Ankary přehnali. Větší faux pas snad udělali jen polští katolíci, když začali prošetřovat údajnou homosexualitu pohádkových bytostí z animovaných večerníčků a z povinné četby vyškrtli díla Dostojevského a Kafky.

A když už je řeč o animovaných postavičkách z pohádek, myslím si, že všechen tento fanatismus je ničím proti zneužívání postaviček z bajek k politické agitaci, jak to činí Palestinci se svým Mickey Mousem s vysokým hláskem. Jmenuje se Farfur a je hvězdou týdenního pořadu pro děti zvaného Pionýři zítřka, který vysílá oficiální televize Hamásu (al-Aksa TV).

Farfur a jeho spoluuvaděčka Saraa učí děti o důležitosti denních modliteb a pití mléka a přitom využívají každé příležitosti, aby jim připomněli něco o nadřazenosti islámu, o nenávistí k Izraeli a USA a o podpoře "odporu" - což je palestinský eufemismus pro terorismus.

Farfúr říká dětem, že se musí pětkrát denně modlit v mešitě, dokud nebude nastolena "světová vláda pod vedením islámu". Hovoří o Izraeli jako o "utiskovatelské vetřelecké sionistické okupaci", které musejí děti "odporovat".

Saraa oznamuje, že po smrti se budou muset děti zodpovídat Alláhovi z toho, co udělaly nebo neudělaly pro mešitu al-Aksa v Jeruzalémě a pro palestinské vězně. Farfúr je legrační a zábavný, když si přeříkává seznam světových vůdců a štěbetá: "Zvítězíme, Bushi! Zvítězíme, Condoleezzo! Zvítězíme, Šarone!" Pak, aniž by vypadl z rytmu, zavtipkuje, "Áá, Šaron je přece už mrtvý..."

Nic však netrvá věčně; kritika mickeymousovského klona sílila a tak ho televize Al-Aksa nechala zmizet. A udělala to stylově, poislámsku. V posledním díle upískaný palestinský hlodavec zemřel jako „šahíd“ - mučedník.

Holčička – moderátorka svým vrstevníkům, zjevně silně psychicky rozrušeným z brutální smrti své oblíbené postavičky, vštěpuje myšlenky, že to Židé nechali Farfúra zemřít jako mučedníka... a že Židé jsou zločinci a nepřátelé, které musí vyhnat ze své země...

Pracovníci TV Al-Aksa jsou však zřejmě tvrdohlaví a Farfúra pohotově nahradili. Co do postavy i násilnosti. Herec, 11 letá Sará, převlečená za včelu Nahúl, nová hrdinka pořadu „Průkopníci zítřku“, mlátí spící kočku a následně s ní houpá, držíce ji za ocas. Pak přijde ke kleci se lvem v Zoo v Gaze a začne na něj házet kamení. Lev je z útoků tak rozčilen, že se snaží na zlý palestinský hmyz zaútočit. Všemu se smějí děti.

Izraelská armáda na Golanských výšinách - foto B.Olšer

Takže tak to je s islámskou propagandou. Jen se teď bojím o Jarka Nohavicu. Co když na něho uvrhne nějaký imám likvidační fatwu kvůli jeho rozverné písničce o třech čunících? Salman Rushdie by mohl vyprávět...

PS: Faktem ovšem je, že od roku 2003, kdy měl hlavní rabín vyřknout výše uvedený příkaz o prasečí krvi, nebyl v autobusech Jeruzaléma spáchán žádný atentát.

Autor Břetislav Olšer - spisovatel, publicista a nezávislý novinář