Atllanka

Ženy v Indii ostatně již po desetiletí získávají významné politické funkce, byť většinou spíše jako dědictví. Po první ženské diktátorce a Nehrúově dceři Indiře Gándhí zastává dnes její například snacha Sonia Gándhí klíčový post předsedkyně strany Indický národní kongres.

Ať se však ženy v Indii dostávají do politiky jakkoliv, platí, že většinová společnost nemá s jejich přítomností v této sféře žádný problém. O to překvapivější se mohou zdát nejnovější zprávy o objevech tisíců zavražděných novorozeňat a nenarozených dětí v Indii, vesměs dívek. Důvodem jejich zabíjení je jen a jen jejich pohlaví. Dívka je v indické společnosti nákladnou záležitostí: rodina musí pečovat o její výchovu, a to jen proto, aby ji v dospělosti s vysokým věnem provdala a už o ní dále neslyšela. S touto vidinou volí proto mnozí raději snazší, leč otřesnou cestu vraždy. Ta, ačkoliv formálně zakázaná, je považována za cosi téměř až samozřejmého.

Rozpor mezi zabíjením děvčátek a respektováním žen v nejvyšších funkcích je zapříčiněn rozličnou úrovní přibližování se modernímu chápání lidské důstojnosti. Zatímco vzdělané, civilizované kruhy, z nichž se rekrutuje politická elita, jsou v tomto ohledu hluboce ovlivněny západní kulturou, většinová společnost žije stále v systému tradičních hodnot. Ostatně i neblaze proslulé upalování vdov bylo v této zemi zakázáno na nátlak britských kolonistů proti vůli obyvatel.

Tradic je zapotřebí si vážit. Není nic horšího, než vnucovat západní kulturní modely ostatním zemím. Přesto musí existovat určité hranice kulturní svébytnosti, dané univerzálně platným přirozeným zákonem vyplývajícím ze samé podstaty Stvoření. Nikdo ze Západu proto po Indech nemůže chtít, aby změnili celý svůj způsob života a systém rodiny. Přirozené (a Indií uznávané) právo člověka na ochranu života a jeho důstojnosti však musí být přísně chráněno. Nelze proto než doufat, že právě v době, kdy nejvyšší politické úřady v Indii zastávají ženy, bude vražedným excesům učiněna zásadní přítrž.

zdroj