Španělská chřipka
20. 6. 2007
Přečetli jsme za Vás
zdroj
V březnu 1918 se mezi mladými vojáky z USA objevil zvláštní virus
chřipky a během jejich cesty do Evropy vyvolal mnoho úmrtí. Byl vysoce
nakažlivý a na podzim 1918 se začal rychle šířit po celé Evropě. Mezi
americkými vojáky se tehdy říkalo, že zabíjí rychleji a spolehlivěji
než to kdy dokázaly německé kulomety.
V letech 1918-1919 se tak na Evropském kontinentě objevila jedna z největších pandémíí (epidemie postihující všechny vrstvy obyvatelstva a přesahující hrance státu) chřipky, známá pod názvem "španělská chřipka". V jednotlivých zemích Evropy postihla 15-50% populace a zhruba 1% z nakažených zabila. Nejčastější bezprostřední příčinnou smrti byl zápal plic (chřipková pneumotonie).
Ono 1% zdánlivě není mnoho, ovšem vzhledem k množství napadených byly ztráty na životech děsivé - lze je jen velmi obtížně vyčíslit, ale odhady nejčastěji mluví o 20-40 miliónech mrtvých, což je několikanásobně více něž zemřelo na všech bojištích první světové války v průběhu čtyř let (udává se, že v letech 1914-1918 zemřelo 8 milionů vojáků a 20 milionů jich bylo zraněno).
Původ španělské chřipky je dosud obestřen tajemstvím. Hovoří se o ní jako o španělské, ale název zde nesouvisí s zemí původu - "španělská" se jí říká proto, že v této zemi měla údajně nejničivější následky a vyžádala si tu nejvíce životů. Do Evropy byla pravděpodobně zavlečena z Číny, Indie, nebo USA.
Původem španělské chřipky byl vysoce infekční "virus A", který běžně napadá vepře. Krátce po jejím zmizení se věřilo, že šlo přímý důsledek poválečné bídy (podvýživa a nedostatek vitamínů), ale tuto teorii vyvrací fakt, že stejně težce postihla i země, které se války nezúčastnily, nebo jí byli postiženy jen relativně málo. Největší úmrtnost byla ve skutečnosti zaznamenána mezi mladistvými a zdravými dospělými.
Skutečnou příčinou byla pravděpodobně masová migrace - přesuny velkého počtu vojáků za hranice kontinentů - neboť Bristká i Francouzská armáda povolávaly v průběhu světové války na Západní frontu posily i ze svých kolonií, včetně domorodých vojáků z Afriky a Indie. Mezi Američany bylo naopak mnoho příslušníků námořní pěchoty, kteří krátce před tím sloužily v Číně.
Tuto teorii nepřímo potvrzuje skutečnost, že místem kde podle dosavadních zkušeností nejčastěji začínají stopy chřipkových pandémií je Dálný východ, kde spolu v těsném sousedství žijí lidé, prasata a kachny. Nebezpečné změny chřipkového viru jsou totiž spojené s vzájemným ovlivňováním ptačích a lidských chřipkových virů, které však kvůly obtížné přenosnosti na člověka potřebují i určitý mezičlánek, jakým může být napríklad právě vepř domácí. V jeho organizmu pak dochází k nebezpečným mutacím ptačích a lidských virů. Další podobnou oblastí jsou některé části Afriky.
V letech 1918-1919 se tak na Evropském kontinentě objevila jedna z největších pandémíí (epidemie postihující všechny vrstvy obyvatelstva a přesahující hrance státu) chřipky, známá pod názvem "španělská chřipka". V jednotlivých zemích Evropy postihla 15-50% populace a zhruba 1% z nakažených zabila. Nejčastější bezprostřední příčinnou smrti byl zápal plic (chřipková pneumotonie).
Ono 1% zdánlivě není mnoho, ovšem vzhledem k množství napadených byly ztráty na životech děsivé - lze je jen velmi obtížně vyčíslit, ale odhady nejčastěji mluví o 20-40 miliónech mrtvých, což je několikanásobně více něž zemřelo na všech bojištích první světové války v průběhu čtyř let (udává se, že v letech 1914-1918 zemřelo 8 milionů vojáků a 20 milionů jich bylo zraněno).
Původ španělské chřipky je dosud obestřen tajemstvím. Hovoří se o ní jako o španělské, ale název zde nesouvisí s zemí původu - "španělská" se jí říká proto, že v této zemi měla údajně nejničivější následky a vyžádala si tu nejvíce životů. Do Evropy byla pravděpodobně zavlečena z Číny, Indie, nebo USA.
Původem španělské chřipky byl vysoce infekční "virus A", který běžně napadá vepře. Krátce po jejím zmizení se věřilo, že šlo přímý důsledek poválečné bídy (podvýživa a nedostatek vitamínů), ale tuto teorii vyvrací fakt, že stejně težce postihla i země, které se války nezúčastnily, nebo jí byli postiženy jen relativně málo. Největší úmrtnost byla ve skutečnosti zaznamenána mezi mladistvými a zdravými dospělými.
Skutečnou příčinou byla pravděpodobně masová migrace - přesuny velkého počtu vojáků za hranice kontinentů - neboť Bristká i Francouzská armáda povolávaly v průběhu světové války na Západní frontu posily i ze svých kolonií, včetně domorodých vojáků z Afriky a Indie. Mezi Američany bylo naopak mnoho příslušníků námořní pěchoty, kteří krátce před tím sloužily v Číně.
Tuto teorii nepřímo potvrzuje skutečnost, že místem kde podle dosavadních zkušeností nejčastěji začínají stopy chřipkových pandémií je Dálný východ, kde spolu v těsném sousedství žijí lidé, prasata a kachny. Nebezpečné změny chřipkového viru jsou totiž spojené s vzájemným ovlivňováním ptačích a lidských chřipkových virů, které však kvůly obtížné přenosnosti na člověka potřebují i určitý mezičlánek, jakým může být napríklad právě vepř domácí. V jeho organizmu pak dochází k nebezpečným mutacím ptačích a lidských virů. Další podobnou oblastí jsou některé části Afriky.
zdroj
Komentáře
Přehled komentářů
Dnes jsem koukalla na film ,který ve mě vyvolal podnět k tomu, abych si o španělské chřipce něco zjistila. Ovšem zde je uplně to samé jako v tom filmu. Rozhodně je to velice zajímavé. Pokud byste sehnali nějaké fotky nakažených zvířat a lidí a zaslali je na icq:303446911 byla bych velice ráda. Děkuji
Španělksá chřipka
(Nefertem, 19. 11. 2007 14:20)