V oblasti dětských práv je potřeba mnoho vylepšovat
Mnoho otázek, týkajících se práv dětí, bylo diskutováno na dnešní konferenci Práva dětí v Evropské unii, konané v prostorách ministerstva práce a sociálních věcí. Ta se uskutečnila pod záštitou poslance Evropského parlamentu Milana Cabrnocha, místopředsedy vlády a ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase a senátorky Aleny Palečkové (všichni ODS).
Europoslanec Milan Cabrnoch (ODS) řekl, že Evropský parlament se bude příští týden zabývat zprávou Evropské komise, pojednávající právě o dětech. Jejím cílem je vytvoření komplexní strategie EU v propagaci a ochraně dětských práv. Situace ve světě je totiž tristní. Asi 86 % dětí žije v rozvojových zemích. Celá šestina, zejména dívky, nechodí do základní školy. Jedna třetina trpí navíc do svých pěti let věku nedostatkem jídla. To vše způsobuje, že přibližně deset milionů dětí ročně umírá na preventabilní choroby. Ačkoli situace dětí v Evropské unii je na mnohem vyšší úrovni, než těch z rozvojového světa, i tam hrozí riziko relativní chudoby, objevují se četné případy násilí na dětech, chybějí léky pro děti (například asi u 50 % léků, určených pro děti, nejsou provedeny studie). Na to vše zpráva upozorňuje a strategie Unie se podle Cabrnocha snaží problémy řešit.
S problémy se potýká také Česká republika. V rámci sociálně právní ochrany dětí je ročně řešeno asi 1500 případů, kdy jsou děti týrané, zneužívané či zanedbávané. Předsedkyně Dětského krizového centra Zora Dušková v rámci dnešní konference upozornila na to, že různým způsobem týraných dětí jsou v ČR až desetitisíce. Fyzické týrání se děje v podobě bití, kopání, pálení, topení či například úderů o zem nebo o stěnu. Děti jsou traumatizovány často i lidmi vzdělanými, s nadprůměrnými příjmy a prestižními profesemi. Každá čtvrtá dívka a každý sedmý chlapec podle slov Duškové zažily/i sexuální násilí, 66 % z nich dokonce opakované. Mnoha takovým dětem je méně než devět let. Dušková upozornila i na to, že policií a jinými státními orgány jsou často sdělení dětí označována za výmysly, přitom průzkumy ukázaly, že o nepravdy se jedná asi jen v 5 % případů. Alarmující je podle ní také to, že když konkrétní dítě odvolá výpověď, vše tím často končí, aniž by bylo bráno v potaz, proč ji změnilo – většinou ze strachu.
Za problematickou označila Dušková možnost domácí výuky – často se jí totiž ujímají různé sekty či duševně narušené osoby. Potíže jsou podle ní způsobované také kupříkladu častým stěhováním dětí, které tak vypadávají z kontroly odborů sociálně právní ochrany dětí. Dušková upozornila též na systémové týrání dětí. Tím jsou třeba nesčetné, nadbytečné a opakované výslechy dětí o traumatech (loni policie šetřila asi 5 tisíc trestných činů páchaných na dětech), ponižování dětí, obviňování jich i jejich rodin, nízká informovanost odborníků a odbornic, jež s dětmi přicházejí do styku, či minimální využívání možností, zmírňujících stresy dětí. Problémem je též nerovné postavení dětí-obětí a pachatelů v rámci trestního řízení – advokáti pachatelů mají (na rozdíl od dětí) vždy právní vzdělání. Podle Duškové je špatné také to, že právo dětí na styk s rodiči je kolikrát zaměňováno s povinností a není respektováno přání dětí. Styk dítěte s jedním z rodičů je často vynucován třeba i v případě, že dítě bylo svědkem domácího násilí, páchaným jedním rodičem na druhém. Je vynucována láska dítěte k jednomu z rodičů.
To vidí jako problém i ministryně Džamila Stehlíková (SZ). Lásku dítěte k rodiči podle jejích slov nelze vynutit a není v zájmu dítěte dělat opatření, jaké učinil kupříkladu soudce Obvodního soudu pro Prahu 8 Miloslav Sládek v případě desetileté Terezky, kterou (ač je zcela zdravá a ač proti tomu protestuje odborná i laická veřejnost) poslal trávit letní prázdniny na dětskou motolskou psychiatrii, aby se naučila mít ráda svého otce. Předsedkyně Fondu ohrožených dětí Marie Vodičková proti takovému rozhodnutí také protestovala a glosovala je následovně: „Ať se v tom případě rodiče, kteří dávají své děti do ústavů, je učí mít také rádi.“ Ředitelka Nadace Naše dítě Zuzana Baudyšová upozornila zase na to, že dítě by mělo mít právo na spravedlivý proces. Problémem je totiž podle jejích slov vleklost soudních sporů. Podle Baudyšové by bylo řešením omezení délky soudních procesů s dětmi kupříkladu na tři měsíce, jak je tomu třeba na Slovensku. Žádoucí by podle ní bylo i zřízení institutu dětského ombudsmana – tuto myšlenku podpořila i Stehlíková. Baudyšová řekla, že dobrá by byla i možnost mediace při rozchodech rodičů. To by považoval za vhodné i Nečas.
Milena Černá z Výboru dobré vůle hovořila zase o potřebnosti specializovaných dětských soudů, jež fungují kupříkladu ve Francii. Tato myšlenka se zdá být dobrou i kupříkladu Soně Duškové z Kojeneckého ústavu při Fakultní Thomayerově nemocnici. Nečas řekl, že v ČR je systém obecních soudů a je podle jeho slov otázkou, zda by bylo dobré přetransformovat jej na systém soudů specializovaných či třeba v rámci současného systému vyčlenit a specializovat některé soudce a soudkyně výhradně na dětské právo. To by podle něj bylo lepší. Takové případy jsou totiž často v ČR považovány za „zbytkové“ a věnují se jim začátečníci či začátečnice, což je problém a odráží se to v konečných rozhodnutích.
Diskutovalo se také o ústavní výchově. Poslankyně Ivana Levá (KSČM) podle svých slov upřednostňuje dětské domovy nad Klokánky, fungujícími pod Fondem ohrožených dětí. Podle Levé je v dětských domovech dětem poskytnuta odborná péče a o děti je tam podle jejích slov často postaráno lépe, než v některých rodinách. Čímž ale podle svých slov nechtěla říci, že by dětské domovy nadřazovala nad vyrůstání dětí v rodinách. Vyslovila pochvalu všem „tetám“, působícím v dětských domovech. S tím, že je ráda, že v ČR se nestává, že by děti přespávaly pod mosty. Problémem ale podle ní je, když dítě v době plnoletosti dětský domov opustí a je vhozeno do tvrdé reality života. Problém při opouštění dětských domovů potvrdil i Nečas, který řekl, že cílem vlády je odstranění absence systémové návazné práce pro děti, opouštějící ústavní péči. Podle jeho slov v současnosti chybí systematická práce s rodinou. A problémem je též nedostatek sociálních pracovnic – jedna připadá až na 370 dětí.
Poslankyně Eva Dundáčková (ODS) řekla, že ona je na rozdíl od Levé naopak pro to, aby u dětí, které mají být dány do ústavní péče, v první fázi docházelo k pokusům o sanace biologických rodin. Když to nelze, tak aby byl pokus o péči pěstounskou. Dundáčková v této souvislosti složila poklonu Fondu ohrožených dětí, který se o toto snaží. Až na posledním místě by podle ní měla nastoupit ústavní péče. Zmínila se též o provádění exekucí dětí – ty by podle ní měly být zákonem zakázané, protože dítě není předmět. V rámci konference byla cítit řevnivost mezi zástupci a zástupkyněmi ústavní péče a představiteli a představitelkami neziskového sektoru, věnujícího se dětem. Dundáčková vyzvala „oba tábory“ ke spolupráci. Zdůraznila, že všem jde o dobro dětí a není tudíž žádoucí, aby byly stavěny zbytečné hráze. Dobrou spolupráci s neziskovým sektorem, věnujícím se dětem v jakékoli těžké situaci, ocenila kupříkladu ministryně školství Dana Kuchtová (SZ). Stejně jako Stehlíková či Nečas zdůraznila jeho potřebnost. Podle Nečase je v současné době regionální nedostatek nestátních neziskových organizací.
Senátorka Alena Palečková (ODS) zdůraznila, že všichni přítomní a všechny přítomné se určitě shodnou na tom, že nejdůležitější je prevence – aby bylo do budoucna potřeba co nejméně dětských domovů. Diskuse se strhla také k momentu, kdy se některé děti rodí a jsou nechtěné. Hovořilo se například o baby boxech, kam lze v ČR nechtěné děti odložit. „Dočasně jsou dobré pro matku, ne ale pro dítě. To má pak potíže s identitou,“ řekl předseda Společnosti sociální pediatrie ČLS JEP František Schneiberg. Podle něj je lepší, když v případě, že rodiče dítě nechtějí, je předají do rukou odborníků a odbornic, aby neztratilo svou historii. Stehlíková reagovala, že by k baby boxům tak striktní nebyla. Jedna věc je podle jejích slov právo dětí znát své rodiče, druhé pak právo na život, které má vždy přednost. Otázka baby boxů je proto podle ní diskutabilní. Jak potvrzuje skutečnost – nemálo nechtěných dětí končí mrtvých v popelnicích či záchodových mísách.
Ministr Nečas v rámci konference hovořil o plánech vlády v oblasti dětských práv. Jsou jimi například: Primární podpora ohrožených rodin tak, aby byly schopny poskytovat dětem dostatečnou péči, zřízení tzv. případové konference, kde budou spolu se sociálními pracovníky a pracovnicemi o dětech rozhodovat také lékaři, lékařky, učitelé, učitelky, zástupci a zástupkyně nevládních organizací, případně i rodiče. Prevence k řešení rodičovských konfliktů. Systematická podpora náhradní rodiny. Profesionalizace pěstounské péče. Zvýšení povědomí o problematice týraných a zneužívaných dětí. Zmapování aktuální situace dětí cizinců a cizinek bez doprovodu dospělé osoby na území Česka. Tiskovou zprávu ministerstva práce a sociálních věcí k těmto plánům lze nalézt ZDE. Na konferenci byl též zmíněn plán vlády sjednotit péči o ohrožené děti pod jeden resort – právě ministerstvo práce a sociálních věcí. Nesouhlasí s tím ale někteří lidé, pracující v oblasti náhradní výchovy – ve své petici uvádějí, že se prý jedná o postup „neakceptující odborné zkušenosti“. Vláda plán naopak obhajuje snahou o efektivnost a koordinovanost.
Autorka Andrea Cerqueirová je interní redaktorkou gitY.
Podpořte podnět na řešení případu Terezky S. a dalších dětí - zde
Komentáře
Přehled komentářů
určitě bych nedala zvařít dítě do nějaké izolace, ale jednala bych jako každý normální člověk a máma - prostě bych vyhověla tomu, co žádala matka - neupravovala bych styk na červenec a srpen, aby Terezka mohla odjet k moři, u kterého nikdy nebyla, a na soustředění, kde by se mohla věnovat tréninku. O to jediné totiž šlo - neupravovat styk na tyto dva měsíce, aby Terezka nemusela zůstávat v Praze kvůli tomu, že dle dosavadní úpravy měla být každý týden na víkend odevzdávána matkou otci!!! O nic nešlo, než o to umožnit jí také trávit krásné prázdniny jako každému jinému dítěti, a ne ji nechat doma jenom proto, aby každý víkend byla u otce v Praze!!! To jí však papínek zetrhnul tím, že ji nechal zavřít do zařízení, suplujícího potažmo kriminál, aby nemohla nikam jet, a to evidentně ze vzteku, že matka by jí toto všechno poskytla, kdežto on sám by se na to nezmohl. O to víc pobuřující je skutečnost, že on sám si pak k tomu moři odjel!!! To však Vy a Vám podobní nevidíte, místo toho tady pořád melete něco o právu otce na dítě a ztrátě kontaktu a obalujete to všemi možnými odbornými frázemi, abyste překryli tu pravou podstatu celého problému - že otec si neumí získat dítě přirozeným způsobem, nenávidí matku za to, že ji dítě miluje a že matka dítěti poskytuje všechno, co on poskytnout není schopen, a tak se dítěti snaží překazit všechno jenom proto, aby se pomstil matce!Jestli takto jedná otec proto, protože má dítě podle Vás rád, tak já jsem "čínskej bůh srandy"! Takže já bych Terezce umožnila odjet na prázdniny, pobyt u moře je zdraví prospěšný, a styk bych upravila opět dle zajetých kolejí opět počínaje 1.9.2007! Jak prosté! A kdyby byl otec co k čemu, mohl se zajímat, kam Terezka pojede, co tam bude dělat, jak bude trénovat (tam by nebyla ani s matkou!) a kdyby byl co k čemu, mohl se na tom i finančně podílet, mohl se prostě v zájmech Terezky i sám angažovat a tím si ji třeba získat daleko snadněji a přirozeněji, že ji někam zavírat, protože takhle to definitivně a jednou pro vždy projel! A než začnete křičet, "proč by býval měl pan Choc zase něco platit, tak si to ještě jednou přečtěte a uvědomte si, že o ty peníze by tady bývalo vůbec nešlo, ty by byly až to poslední"!
O právu dítěte
(Renata, 16. 12. 2007 11:57)a pobyt s oběma rodiči se zmiňuji v úvodu prvního příspěvku,a to dost jasně an rozsáhle v návaznoti na rozvod, před kterým žila celá rodina v souladu a shodě za rovnoscnné citoé, morální a materiální účasti obou rodičů. Problém je však v tom, že Vy čtete zase jen to, co se Vám hodí, a to, co se týče v tomto případě kritikyhodného chování otce, přehlížíte, protože to z titulu nedotknutelnosti mužského ega, chráněného mužskou solidaritou,vidět a uznat prostě nechcete. Klasicky normální reakce všech "machů! se zhrzeným mužským egem, a i kdybyste Vy konkrétně takový nebyl, na straně otce prostě nic negativního nepřipustíte.O mě a mé dítě mít strach nemusíte, protože my si stojíme za svým a na vlastních nohách, takže jediné, v čem máte pravdu, je to, že s Vámi nemá cenu diskutovat
pokrač.
(neznámý blb, 16. 12. 2007 9:49)
Mimochodem,o právu dítěte na oba rodiče se vůbec nezmiňujete...stejně tak právo OBOU rodičů na výchovu dítěte je Vám trnem v oku...
přitom se jedná o opravdu základní práva,která přece každý slušný člověk musí respektovat.
to Renata
(neznámý blb, 16. 12. 2007 9:45)
Paní,
je hezké vidět že máte ve všem jasno.
Kdybyste byla na místě toho soudce,určitě by vše dopadlo úplně jinak.
Děkuju Bohu,že soudkyní pravděpodobně nejste.
Vzhledem k tomu že nejste ani v koutku duše schopna připustit že otec může mít své dítě rád,zdá se mi další diskuse s Vámi naprosto bezpředmětná.
Vaše nenávist k mužům bez rozdílu je smutná.
Myslím že pokud vůbec v těchto životních podmínkách Terezka jednou dospěje,dá to možná "sežrat" mamince.
My nejsme všichni stejní,paní,opravdu ne.
Naštěstí ani takto militantních žen není v naší společnosti mnoho.
Klidně si mějte tolik dětí bez otců,kolik chcete.
Doufám jen pevně,že takového člověka bey rodiny a základních morálních předpokladů mi jednou moje dítě nepředstaví jako svého životního partnera...
To neznámý blb II
(Renata, 15. 12. 2007 22:24)Tady však už nejde o dítě, tedy Terezku! Terezka se stala obětí problému, který mají oba tito pánové - tedy její biologický otec a to soudcovské "mužské nedochůdče" v taláru - s kýmpak asi? No přece se "ženskými"! Kdyby byl otec normální, tak by si za tak dlouhou dobu mohl najít jinou partnerku, založit si s ní novou rodinu a vyvarovat se přehmatů z prvního manželství tak, aby to podruhé vyšlo, protože zpravidla to v praxi tak chodí, že každý, komu první manželství zkrachuje, do toho dalšího vstupuje již poučený a také ohleduplnější.Místo toho se však pětačtyřicetiletý mamánek, nechávající se doprovázet čtyřiaosmdesátiletou matinkou dokonce i k soudu, tahá 10 let se svojí první a jedinou ex o jejich jediné dítě a dělá všechno proto, aby jí znepříjemnil život, aniž by si uvědomil, že nejvíce ubližuje a ničí dětství právě tomu dítěti, ve kterém systematicky a průběžně pěstuje nenávist vůči sobě samému! A notuje si se stejně potrefeným soudcem, který má komplex kvůli dominantní matce! Jen tak dál, pánové, však ona vám to dá Tereza jednou "sežrat", to si pište! Zanedlouho bude uzákoněno anonymní umělé oplodnění i pro ženy neprovdané nebo nežijící v partnerském svazku, tak pozor, aby nepřibývalo matek bez identifikace biologických otců! Pokud chcete stejná práva jako matky, musíte se nejdřív naučit slušně chovat a plnit své povinnosti nejen vůči svým potomkům, ale i svým partnerkám, pánové! Je čím dál tím více žen, které jsou ekonomicky a finančně rovnocenné mužům, nebo je dokonce pčevyšující! A že normální chlap do spermabanky nepůjde? Anonymní umělé oplodnění jsou záležitosti placené, které žádná pojišťovna na světě neproplácí, takže ho zase podstoupí jen ty, které si to budou moci dovolit a co se týče toho dárcovství "životadárné tekutiny!?Ale pánové, co by servilní český národ neudělal pro peníze, že?!
To neznámý blb, který
(Renata, 15. 12. 2007 21:58)je opravdu blb a nemá pravdu. Mluví pouze o právech, ale nikoliv o povinnostech. Dítě má právo na pobyt s oběma rodiči, ale není to jeho povinnost, ale rodiče mají kromě toho práva ještě i povinnost se o dítě postarat. Protože oni jsou dospělí a měli by být hotovými osobnostmi, kdežto dítě se teprve vyvíjí a roste. Pokud se rodiče rozvedou, znamená to, že jeden z nich v povinnostech neobstál. Jestliže do doby rozvodu žili rodiče v souladu a podíleli se rovnocenně na duševní, morální a materiální prosperitě dítěte, které je vnímalo jako dva lidi, kteří patří k sobě a tím i k němu samotnému a vytvořilo si k nim za dobu společného soužití rovnocenný vztah, tak by ani po rozvodu neměl být problém s úpravou vztahu dítěte k rodičům ve formě péče tak, aby je nadále mělo v rovnocenné míře oba. Pokud se však otec rozvede s matkou 6 měsíců před narozením dítěte, popíráním otcovství se od něho dva roky distancuje, čímž dobu vytváření té nejužší vazby prošvihne a teprve na základě posvěcení státem (na základě genetických testů otcovství) se rozhodne, že bude otcem, se nemůže divit, že dítě si k němu s největší pravděpodobností vztah již nevytvoří, a to obzvláště v případě otce, který se sám k dítěti neumí chovat! Jak může Terezka mít ráda pána, který se jí vnucuje jako otec tím způsobem, že místo, aby jí dopřál krásné prázdniny u moře, kde nikdy nebyla, a na sportovním soustředění, kde by mohla ještě lépe rozvíjet svoje talentové předpoklady pro krasobruslení, jí to všechno vezme tím, že ji nechá zavřít (a je úplně jedno, jak se dotyčné zařízení nazývá, podstatné je, že jí bere její práva účastnit se odpočinkové a zájmové činnosti - viz Úmluva o právech dítěte), a sám si pak jede na dovolenou k moři?! Dítě takový krok automaticky vnímá jako snahu překazit mu všechno, po čem touží a co má rádo a co mu tento pán těmito kroky za pomoci státu, zastupovaného psychopatickým soudcem, vzal! Dítě, kterému táhne na jedenáctý rok, které je premiantem třídy, umí zacházet s mobilem a počítačem, chystá se na gymnázium a které by asi nemělo tak dokonalé výsledky, kdyby nemělo fungující a dokonalé rodinné zázemí,lásku a domov, který mu vytvořila jen a pouze matka, které nenávistní příslušníci machistických organizací K213 a Spravedlnosti dětem a jimi zpitomělé "pipiny" nasazují psí hlavu jenom proto, že je to vysokoškolsky vzdělaná, schopná a na vlstních nohách si stojící žena, která dovede uživit sebe a své dítě, aniž by si musela nechat od nějakého neschopného "macha" foukat?! Každý normální rodič své dítě podporuje v zájmových činnostech v oblasti sportu,literatury, techniky, kultury , umění atp. dle konkrétního zájmu dítěte, protože ví, že je to pozitivní pro podporu všeobecného rozvoje ducha i těla a tím i pro budoucí nasměrování při rozhodování se o volbě povolání, takže tvrzení, že "maminka Terezce naplánovala tolik kroužků, že nezbývá čas pro otce", rodičovskou zodpovědnost otce přinejmenším zpochybňuje!!!
nesouhlas
(Neznámý blb, 12. 12. 2007 16:36)Dítě má právo na pobyt s oběma rodiči a oba rodiče mají právo vychovávat své dítě.Pokud se rodiče rozvedou,automaticky by mělo být dítě svěřeno do společné nebo střídavé péče.Pokud jeden z rodičů štve dítě proti druhému,měl by za to být potrestán třeba i odnětím rodičovské zodpovědnosti.
To si myslim
(Květuš, 4. 7. 2007 23:15)Děti jsou budoucnost a musí se jim věnovat ta nejlepší péče!
A kdybych byla soudkyní
(Renata, 16. 12. 2007 12:20)