Mrazí mě... (kauza Terezka)
A já se ptám...
Jak je něco takového možné ve státě, který si říká právní a demokratický? Naposledy byly děti internovány bez zaviněného důvodu v době režimu, který s demokracií neměl nic společného (míním dobu přes padesát let zpátky). Dodnes se o tom točí filmy, nad kterými pláčeme a jsme právem otřeseni.
Jaký je však rozdíl mezi těmito dětmi a Terezkou?
Snad jen že ve svém "vězení" má plnohodnotnou stravu a tu a tam nějakou možnost zábavy. Podstata je ovšem stejná.
Zbavení osobní svobody nevinného člověka.
Člověka, který se nemůže dostatečně účinně bránit.
Promiňte mi příměr:
často zapomínáme ve své samolibé aroganci, že jsme součástí přírody a že leckteré věci u nás fungují na přirozené bázi tak, jako u ostatních živočichů.
U drtivé většiny živočišných druhů se o mládě stará matka, která je s ním neoddělitelně spjata od momentu početí a ve vytvoření vazeb má prostě před partnerem "náskok", který je v určitém biologickém smyslu pro partnera těžko dohnatelný.
Samec v přírodě buď pouze splní rozplozovací roli a mizí, nebo je samici a mláděti ochráncem a živitelem.
Je tedy naprosto přirozené, že dítě má užší vztah k matce a vztahu k otci, který mu není tak úplně vrozen jako v případě matky, se teprve musí učit. Je na otci, jakým způsobem si dokáže dítě získat a to nezávisí jen na tom, zda má možnost strávit s dítětem to nebo ono penzum času.
Malé děti instinktivně vycítí, kdo k nim vztah má a kdo nikoli, i kdyby otce viděly jen zřídka. Pokud dítě otce odmítá, pokládám za velmi zjednodušené vinit z toho jen matku. Je třeba se zamyslet nad tím, proč dítě otce odmítá, mluvit s ním o tom a třeba i (světe, div se) připustit, že dítě má k odmítání otce svůj reálný důvod.
Vždyť ani nám dospělým není se všemi lidmi dobře, zkusme si představit, jak by nám bylo, kdybychom s nimi měli trávit každý druhý víkend a půlku prázdnin (dovolené). Dokud se nedokážeme vcítit do pocitu dítěte, představit si jeho situaci na sobě nebo na svých dětech, nikdy nebudeme mít ten správný pohled na věc. Zkusit vidět věc očima dítěte, které bez viny a bez možnosti obrany trpí za spor rodičů.
Celou věc vidím také tak trochu z jiné strany než většina diskutujících, vzhledem k tomu, že má profese má k justici blízko a hodně soudců osobně znám, a působí na mě děsivě, kolik z nich za paragrafy není schopno vidět člověka. Měla bych mít důvěru v justici, ale já z ní mám strach. Strach z toho, že jednoho dne někdo internuje moje dítě nebo jeho kamarády..
Pokud bude pouze mechanicky a formalisticky aplikovat jednotlivé paragrafy na jednotlivé kausy, může za chvíli jeho práci nahradit dobrý počítačový program.
Podstata práce soudce však spočívá kromě znalosti zákonů též v osobním lidském přístupu k věci, v jeho rozhodování se kromě znalosti práva má zúročit i lidský rozměr jeho duše a zralost jeho osobnosti.
Znám samozřejmě spoustu skvělých soudců, kteří nezapomínají na citlivý přístup k lidem ani ve sporech, kde jde "jen" o peníze či věci, a také pár skvělých opatrovnických soudců, kteří tuhle práci dělají, protože je baví a protože chtějí pomoci dětem, které to potřebují.
Ve většině případů ovšem na opatrovnickém oddělení končí soudci nejmladší bez zkušeností nebo soudci neschopní, které je třeba někam "uklidit", neboť opatrovnická agenda se považuje za jednodušší, a to jak procesně, tak i hmotněprávně.
To je samozřejmě nejzásadnější omyl.
Pokud jde o běžnou civilní agendu, jistě vám ovlivní život, zda v rámci vypořádání společného jmění dostanete barák vy nebo bývalá manželka, nebo zda budete muset půjčené peníze vrátit či nikoli, ale mnohem více ovlivní život člověka, jestli je v dětství svěřen do výchovy matce, otci či třeba prarodičům, zda je odebrán z rodiny, kde je týrán, dříve, než ho rodina usmrtí atd.atd.
Opatrovnický soudce by měl být vyzrálá osobnost s vysoce rozvinutým sociálním cítěním a schopností empatie, který dokáže mezi paragrafy najít takovou cestu, kterou nezpůsobí vážné trauma komukoliv ze zúčastněných osob.
Takovou osobností mladý nevyzrálý opatrovnický soudce bohužel často není, a pokud rozhodne tak jak rozhodl např. Judr.Sládek, a je v tomto případě dokonce některými kolegy považován téměř za hrdinu pro své odvážné průlomové rozhodnutí a jsou na jeho podporu militantními tatínky pořádány demonstrace, ptám se, kde je v této mašinerii Terezka?
Diskutovala jsem o tom s jedním trestním soudcem, který mi řekl, že je to stejné, jako když berete někoho do vazby, tam je také presumpce neviny, a přesto se ten člověk do vazby vezme.
To je srovnání, které musím ponechat bez komentáře.
(Mimochodem, víte kolik práv má zaručených trestním řádem člověk vzatý do vazby?)
Na otázku, jestli by to viděl stejně, kdyby šlo o jeho dítě, odpověděl, že je sprosté takto argumentovat a jeho děti ať do toho netahám. Obdobně uvažuje většina soudců, které znám.
Vracím se k nadpisu článku. Mrazí mě....
Vše o případu Terezky zde
Otevřený dopis soudcovské unii zde
Stížnosti milujících otců zde - varujeme, dost otřesné
Nové - Jak se daří v současnosti Terezce
Komentáře
Přehled komentářů
Myslím že Vaše diskuze utíká jinam. Pokud jsem se zde rozepsal o osobním případu tak jen proto, aby jsem na konkrétním případu naznačil kde jsou kořeny zla. Nikdo z nás není bez chyby a ostatně rozchody od toho jsou. Na jednom si však trvám. Za prvé. Neshazujeme toho druhého před dětmi a to ani tehdy když ten druhý byl nespravedlivý (výjimečně). Ve výchově musí být jednota. Za druhé. Děti chráníme před tím druhým skutečně jen tehdy, pokud k tomu máme skutečně jen OBJEKTIVNÍ pádný důvod. Tím ale není to, že se jen domníváme, že děláme dobře. A to jsem v tomto případu nevycítil. Znova se opakuji že na osobním případu vím jak skončila účelová "výchova". Z mé strany jsem synovi připomínal i máminy narozeniny. Z druhé strany to počalo pokusem o zákaz styku, pokračovalo to všelijak a potom přišel její návrh, abych si syna převzal do péče. Dvacet minut po dvanácté. A že kvůli její komunistické angažovanosti syn vyrostl na ulici, tak to jsou ty pravé příčiny. Byť připouštím, že zde jisté předpoklady musely být. Ale to i z mnohých jiných by se mohl stát třeba alkoholik a nestane a to jen proto, že k tomu nezavdáme příčiny.
To kofola i jirka
(Vlasta, 19. 7. 2007 9:36)Souhlasím s Vámi oběma, protože život je o tom, jak na něho pohlížíme. Kofola na něho pohlíží nejen ze svého vnitřního světa ale má už o tolik rozšířené své vědomí, že dokáže pohlédnout na problém i "z venku". A to právě Ty, Jirko neděláš. Čili nejsi zatím schopen své vědomí rozšířit o ten pohled zvenčí. Věř, Jirko, že Tě tím nijak neurážím. Ani nehodnotím Tvou "kvalitu", jen sděluji to, proč si tady s lidmi nerozumíš a proč si lidé obecně nerozumí. Proč jsou konflikty ve světě. Konec konců, dle filosofů údajně Hitler (který byl v temné organizaci TULE) nenáviděl židy především proto, že jim záviděl jejich "přirozené" rozšířené vědomí. ostatně, jak poznáte člověka s vědomím, které "vidí" problém i z venku? Podívejte se mu do očí: Oči jsou "s jiskrou", jasné a syté barvy. Někdy i tak zvaný "pronikavý pohled". A jsme také u toho - kdo, anebo co je na vině, že se lidé rozvádí, perou před dětmi, trápí jeden druhého: Lidé se málo starají o svůj duchovní růst, považují to za "pánbíčkářství",přičemž duchovní růst a náboženství má spolu co do činění jako tělo člověka a móda, abych užila srovnání. Pokud by lidé hledali k sobě rovného člověka (muž-žena) podle "hlasu své duše" a nikoliv "hlasu svých hormonů" nemohli by se nikdy dostat do situace jako je nyní tatínek a maminka Terezky. A jako jsou isíce a tisíce dalších lidí. Já osobně, jsem raději bez manžela, protože nechci mít doma jen "kus masa". A s prvním manželem jsem se rozešla (byť jsme byli velcí kamarádi a na sebe nenadáváme ani nyní a rádi o sobě vzájemně slyšíme chválu) proto, že do našeho vztahu nejen zasahovala tchyně, ale hlavně jsem si se "zráním" ujasnila, že mi ducovní podstata manžela opravdu nevyhovuje (miloval zbraně a střílení, já se mu snažila přizpůsobit a tak jsem se spolu s ním stala myslivcem.., miloval maso, já z toho málem onemocněla.., jinak byl a je velmi ochotný, nesvárlivý i vůči druhým lidem, dalo by se říci i čestný..ale já se zabývala a zabývám jógou, a sportem obecně, což manžel nikoliv..Zajímá mne nikoliv TV, ale vše, co nás "přesahuje") To vše píšu proto, že mi nepřipadá spravedlivé, že Jirka se nám tady "svěřil" se svým osobním zážitkem z partnerského vztahu, tak ho sděluji také...
jirkovi
(kofola, 19. 7. 2007 3:05)Vím o čem mluvíš,Jirko.O výchově dětí taky něco málo vím.Je mi líto,že máš tak nedobré zkušenosti,ale musím zopakovat to,co jsem tady už jednou psal: chyba není nikdy jen na jedné straně.Jen si tu svou někdy nedokážeme přiznat,nebo ani uvědomit.Chybou může být třeba i nevhodná volba partnera.Nikdo nejsme vševědoucí a nedokážeme odhadnout,jak se život v páru bude vyvíjet,ale přesto neseme svůj díl odpovědnosti.Smutné je to,že za naše omyly platí naše nevinné děti.I my jsme byli dětmi a zkus zavzpomínat,jak na tebe tenkrát působilo,když k tobě někdy rodiče byli nespravedliví.Jeden z nejhorších pocitů je pocit bezmocnosti z bezpráví,které na nás páchají druzí.To platí v každém věku ale u dětí obzvlášť.Proto jsem tady a rvu se za to,aby Terezka nemusela být "zavřená" za to,že její rodiče se nejsou schopni dohodnout.Je docela možné,že se všechny petice a jiné akce ve prospěch Terezky minou účinkem ale to mě mezi tzv. mlčící většinu nezařadí
Pusa nebude
(Jirka, 19. 7. 2007 0:21)
I já souhlasím. Třeba špatnou volbou. Ale jak má člověk poznat že dvacetiletá kritizuje své rodiče, ortodoxní komunisty a za pár let je nemlich to samé. To není o politice, to je o charakteru. Ona má toho svého agenta STB (soudit může i s touhle zátěží) já jsem taky spokojen, že jsem nepodlehl, jen tak nějak se moc nemyslí na děti. No a že je jednodušší průsery zalepit známostmi a penězi (tam jich je dost) tak na to syn přišel dost brzo. Mohl mít vzdělání, nemá. Neměli čas se mu věnovat. Mohl mít další zázemí nemá a nebude mít. Je na černé listině. Taky přijde doba kdy maminka za zadkem nebude.
P.S. Jednotnost je nutná. Když někdo jakýkoliv pokyn (třeba i nespravedlivý) shodí, tak to děti začnou velice rychle využívat.
Hračka-dodatek
(Vlasta, 18. 7. 2007 23:24)A vlastně každý z otců, kteří mají špatné zkušenosti po rozvodu by si měl ten film prpmítat. Ne jednou, ale tak dlouho, až by pochopil nikoliv rozumem, ale srdcem, co udělal špatně. Neboť vše, co se člověku děje - zato si může jen a jen sám. A je pravdou, že bez rozdílu pohlaví.
Hračka
(Vlasta, 18. 7. 2007 23:20)Právě jsem si promítala film "Hračka". V podstatě je to o tom stejném: Dítěti nelze naočkovat "nenávist" ani "lásku". Otec si mohl lásku Terezky už dávno zasloužit, ale jednal s Terezkou jako s věcí, kterou si "předplatil" placením výživného. A říkal Terezce: "Musíš být se mnou do 17 ti hodin -soudce to nařídil", když se Terezka chtěla jít učit. Ke mně kdyby se otec tak choval, tak bych už za ním nikdy nešla a nepřesvědčil by mne nikdo.
jirkovi
(kofola, 18. 7. 2007 23:17)Jirko,každý máme svou třináctou komnatu.Každý máme své zkušenosti,Dobré i špatné.Nechci být vůči tobě nespravedlivý.Nejsem arbitr.Ale fakt je ten,že rozpad rodiny je vždy dílem DVOU dospělých lidí. Na rozpad své rodiny máš svůj úhel pohledu. Očima tvé bývalé ženy vypadá poměr viny určitě jinak,než ho vidíš ty. Pravda asi bude někde uprostřed.Ale kdo za to určitě nemohl,byl váš syn. Je nesmyslné uvažovat o tom,co by bylo,kdyby bylo... Kdyby jste se dovedli dohodnout,možná by tvůj syn průšvih neudělal ale je možné i to,že by udělal průšvih daleko větší.Kdo ví? Jen jedna věc je jistá. Terezka za rozchod svých rodičů nemohla a přesto je tím,kdo je potrestán nejvíc.
Ja k myslíš
(Jirka, 18. 7. 2007 23:04)Když si to myslíš, tak si to mysli. Já jen vím, že být více Sládků, byla by lepší vymahatelnost práva. A já mít před mnoha lety Sládka místo jedné soudružky soudkyně která šla matce "na ruku" a nejenom proto že to byla soudkyně, tak by můj syn neskončil milostí od Havla a z její další dcery by nebyla počínající celebrita jak se dnes říká. Naši rodiče jim říkali štětky. To byl výsledek výchovného prostředí matky. A nemusím snad znova zdůrazňovat, že tato "matka" byla a je též soudkyní a Jirsa si ji vybral i do té své únie.
jirkovi
(kofola, 18. 7. 2007 22:49)Vymytý mozek má především Terezčin otec a soudce Sládek. Ani ne tak vymytý,jak vypatlaný. Jinak by k tomu,co se stalo nikdy nemohlo dojít.
???????????????
(Jirka, 18. 7. 2007 22:39)Když ze mne chceš dělat blba, tak si posluž. Už jsme si zvykli jak před očima televizních diváků sociální pracovnice rvou děti z náručí. A je to jedno komu. Tady mohli z Terezky taky udělat televizní hvězdu. Taky mi to je fuk. Ale není mi jedno jakými průpovídkami matka "krmila" Terezku před našima očima. Tak se totiž vymejvaj mozky a celá situace je právě vyvolená "vymytým" mozkem. Otázka je kdo ho má víc "vymytý". Zda matka či Terezka. A abych Tě předešel, tak já to nejsem.
jirkovi
(kofola, 18. 7. 2007 22:20)Já ani nečekal,že pochopíš. To dítě už totiž stranou být nemohlo,když si pro něj přijeli
Už mne to nebaví
(Jirka, 18. 7. 2007 22:13)Kdo nechce pochopit nepochopí. O té veřejnosti žádná řeč. Asi bych to udělal taky a třeba i razantněji. Jen to dítě musí být zcela stranou. A o tom je řeč.
jirkovi
(kofola, 18. 7. 2007 21:58)Ty bys nevyužil každou možnost jak zmobilizovat veřejnost,kdyby se jednalo o tvé dítě?
Chceš konkrétně, máš to mít
(Jirka, 18. 7. 2007 21:42)Ten tiátr před při nástupu Terezky do léčebny před očima televizních diváků to slušná matka nedělá. Jen namátkou "Terezko musíš jinak mne zavřou". Asi v tom smyslu.
Opět a zase:-))
(Vlasta, 18. 7. 2007 20:49)Hodnotíme někoho, aniž ho známe, aniž podložíme své hodnocení něčím konkrétním. Ale především nic neděůáme pro dítě - Terezku. Prý má právo na "slušnou" matku. Co je to "slušná" matka? Dítě nemá -dle naší společnosti právo na nic - viz případ Terezka.
jirkovi
(kofola, 18. 7. 2007 19:49)Že ty sis něco šlehnul do žíly,Jirko. Taková blbost co jsi napsal v poslední větě by přece jinak nemohla vypadnout ani z tebe
Matka
(Jirka, 18. 7. 2007 19:16)Největší právo Terezky je právo na slušnou matku. Tu bohužel nemá a s tím nic neudělá. Matky si nevybíráme. (Otce možná)
To ronin
(Vlasta, 18. 7. 2007 16:12)Mně nepřísluší řešit vymáhání toho, co zanedbal soud. Ten měl vymáhání svého požadavku zajistit. V tom je právě vidět špatná práce soudce. Místo toho, aby činil, co má - tedy zajistil vymožení toho, co nařídil, místo toho pokaždé rozhodne jinak a nakonec rozhodně tak, že si vše půjde "odsedět" dítě. Soudce možná není ovlivněný otcem, ale je s podivem, že potrestal dítě za to, že dítě odmítá otce. Přičemž to "zabalil" do právních pojmů, svedl to na matku a zajistil výsledek - tedy že 10 ti leté dítě je zavřené v ústavě pro respirační choroby, ač je dítě zdravé. Jinak nevyhrožuji - jen upozorňuji, že případ budu sledovat za sdružení "Na pomoc Terezce", přesně tak, jak jsme dali do cílů sdružení a předali na Ministerstvo spravedlnosti. Tento případ nezapadne. A dále: nechci, abych byla spolupachatelem toho, že tato společnost omezuje svobodu a psychicky týrá děti za účelem, aby byli "napraveni" rodiče. Vy můžete možná s chutí hledět na tu neuvěřitelnou zvůli dospělých vůči dětem, já nikoliv. Nijak neprožívám obdiv nad miminky, nijak se nerozplývám nad "dětičkami", já považuji děti za rovnocenné bytosti, jen s tím že mají méně zkušeností s životem ve splečnosti. Dokážu v klidu dítěti sdělit svůj nesouhlas, když se chová hrubě, řve anobo dělá binec, avšak vždy s ním jednám otevřeně a s cílem mu dát prostor k jeho svobodnému vyjádření se. A to Terezce umožněno nebylo. Dokázala bych i Terezce vysvětlit, proč by měla "přijmout" otce - ne k vůli tomu, že to soud chce, ale proto, že Terezka v životě tím, že otce nepřijme bude sama trpět - možná.
4 vlasta
(ronin, 18. 7. 2007 7:37)
a navrhla jste také "matce" aby zaplatila pokuty co dluží soudu za bránění styku dcery s otcem? A navrhla jste ji aby přestala holce gumovat mozek?Soudce není ovlivněný otcem, on je objektivní a spravedlivý, pouze vy jste se postavila tam kde stojíte.
P.S: A proč tady vyhrožujete trestňákama?
Vám oběma
(Jirka, 19. 7. 2007 10:16)