Atllanka

Je to hrozné, alespoň že fungují tyto stránky, kam lze vkládat komentáře (viz moje komentáře z 27.8. a 29.8. na Terezka II. (atllanka.estranky.cz/clanky/kauza-terezka--pomozte/kauza-terezka). Dnes, 29.8. prý soudce M.Sládek rozhodl o další "internaci" Terezky Smutné, přestože uplynulo již 60 dnů, ke kterým byla "odsouzena" a to z důvodu, že prý stále nemá kladný vztah k otci (dnešní zprávy v 18,00 a v 19,00 na ČT 1). Naději na propuštění snad prý bude mít až u odvolacího soudu (který se bude konat kdoví kdy). Je jasné, že Terezka se hned tak do své školy nevrátí, což pro nadanou premiantku může být značně frustrující. Tak to dopadá, když jsou jmenováni velmi mladí soudci, kteří nemají zkušenosti, navíc v tomto případě soudce svobodný, bezdětný a vzhledem ke zkušenostem se svou dominantní matkou vůči ženám zaujatý. Máme petiční právo a právo demonstrovat, musí to jít tedy touto cestou. Domnívám se, že vhodně načasovaná demonstrace před obvodním soudem pro Prahu 8 (v době konání odvolacího soudu) + petice by mohly mít úspěch a Terezce pomoci ke svobodě. Také bychom mohli Terezce poslat do léčebny pozdravy na hezkých pohledech, pošta má povinnost je doručit. Kdyby Terezce přišlo takových cca 500 pohledů ... Je ovšem potřeba zorganizovat nějakou větší akci ve prospěch Terezky. Zdraví patricie8@centrum.cz

Jděte na blog a nebo na estranky tady
http://blog.cz
http://estranky.cz
A pište tu denně, dáváme vás dopředu, OK?

1.terezka je již 60 dnů zavřená.
2. Právní cestou nemůžeme jít - jedině snad podat trestní oznámení na neznámou osobu
3. Stránky www.terezka-nazory.cz byly zablokovány, takže k nim už nemám přístup a nemůžu je tedy inovovat.
Nevím, co dál, v této zemi je bezpráví zcela zlegalizováno.
Vlasta Čudanová

Už dlouho jsem o Terezce nikde nic nečetla, tisk i TV mlčí, je vůbec Terezka ještě v Říčanech nebo ji odvlekli kamsi do jiného zařízení, jak jí vyhrožovali? Případ je otřesný a nemám pro něj slov. Ještě, že moje děti jsou už dospělé (30-40 let), také jsem si s manželem užila, naštěstí jsem ale o děti nepřišla. Nešlo by trochu inovovat tyto stránky (včetně stránek terezka.nazory.cz)? Držím Terezce palce, ať si nenechá vymýt mozek podivnými psychology a trvá na svém. Je to slušné dítě, dobře se učí, je nadaná (krasobruslení, flétna), u mámy má zázemí a přesto je vydaná na pospas pomstychtivému otci a soudci. Přitom jsme nedávno mohli v tisku číst, že jacísi romští rodiče hrají celé noci po hospodách automaty a jejich 6 dětí ve věku od 6 měsíců do 15 let se toulá v noci po kladenských ulicích. Co myslíte, že se stalo? Nic, jen rodiče byli mírně napomenuti, aby se polepšili, přestože jde o opakované závadové chování. V této zemi se nevyplácí být hodným dítětem, které se dobře učí, je všestranně nadané, netoulá se, nefetuje a má hodnou mámu, kterou má rádo a která se o něj dobře stará. Kdy už ta hrůza skončí? Neměli bychom my, co máme ještě zdravý rozum, podepisovat petice a chodi demonstrovat?

Ahoj, Renato, jsem ráda, že jsi zpět a prosím o zaslání informace a zdroje - odkud čerpáš. Kamarád dokončuje stránky, následující týden budou hotovy a já tam budu vkládat jen články, které mají oficicální zdroj. Vlasta Čudanová, sqe@sqe.cz

v Pražském deníku dnes vyšla zpráva, že soudněznalecký posudek byl hotov již 26.7.07 a Terezku už k němu nebudou potřebovat, ovšem soudce ji tam dále drží, protože se mu prý nelíbí, jakým způsobem soudní znalec postupoval a že vyšetření trvalo jen půl hodiny! Tohle je už do nebe volající zvůle, co tento člověk ukazuje, protože o co mu jde - to tam bude to dítě držet tak dlouho, až se najde soudní znalec, který napíše posudek podle jeho představ, tedy tak, že označí Terezku za nesvéprávnou, nemocnou, trpící syndromem nevím čeho, aby v zastoupení "štrasburského klanu" mohl vítězoslavně prosadit svoje a odrovnat matku Terezky, vůči které nepokrytě dává najevo svoji podjatost a Terezku od ní vítězoslavně odervat? Kolik je u nás celkem soudních znalců, jejichž posudky bude muset Terezka projít, dokud nebude pan soudce spokojen,když zatím prošla jenom pěti? Jak dlouho se tady bude trpět tato soudcovská zvůle, kterou tato kreatura uplatňuje z titulu nedotknutelnosti moci? A vy všichni pánové, kteří tady tak duchaplně rozvíjíte teze o ovlivňování dětské mysli a zavrhování jednoho rodiče tím druhým, a plivete tady zášť na matku, protože stejně jako nezaměstnaný pan Choc si tady přihříváte polívčičku za svoje životní ztroskování a uražené mužské ego, se jděte "vycpat", protože jestli vám to alespoň trochu myslí, tak by vám mělo být naprosto jasné, že problém Terezky se dostal už někam úplně jinam. Tady se jedná o násilí, páchané protiprávně na dítěti zneužíváním soudcovské pravomoci, které zůstává nadále bezdůvodně zavřeno jenom proto, že se ještě nenašel soudní znalec, který by napsl posudek tak, jak to chce tento soudce, aby si mohl vykompenzovat svůj vlastní komplex a napravit si své zjevně pošramocené mužské ego, a tak se rozhodl, že si ho vykompenzuje na této ubohé holčičce a její matce za podpory stejných životních ztroskotanců, jako je zřejmě on sám! Jak dlouho bude v tomto státě existovat takový absurdistán, kdy je žena považována pomalu za zločince jenom proto, že přivedla na svět dítě a že se rozešla s partnerem, který ve své roli, která mu v rodině náleží, selhal?Pokud to půjde takhle dál, radím všem mladým ženám a potencionálním matkám, aby si v budoucnu raději pořizovaly děti bez identifikace biologického otce a spolehly se samy na sebe a matky ještě malých synů vyzývám, aby je vychovaly tak, aby se jednou s nimi jejich partnerky nemusely v budoucnu rozcházet a aby plnili v rodině úlohu, která jim náleží, ale která je u generace současných čtyřicátníku a výše poněkud deformována. A teď vy všichni, jejichž ega jsem se opět dotkla, mi to nandejte - huráá do toho!

Tak by se dalo charakterizovat zavření dítěte do "přátelského" prostředí, kde by se mělo naučit milovat druhého rodiče. Vážený pane, zcela jistě nepopřete autoritu našeho největšího učitele Jána Ámose Komenského. Nu a ten, jak je známo, razil heslo : Škola hrou. To znamená, že pokud chce kterýkoliv rodič být zapojen do procesu "školy života" svého dítěte, musí mít schopnost vycházet nejen s dítětem, ale i s jeho nejbližším okolím. Pokud to neumí, nestačí dítě zavřít "aby mu ho spravili". Každý rodič by měl projít kurzem jednak sebereflexe, jednak kurzem rodičovství a jednak kurzem "nenásilné komunikace" - pokud se nedokáže dohodnout s druhým rodičem bez soudu. pokud do toho zavleče soud, pak by měl být na pokyn soudu vyzván, aby tyto kurzy navštívil a soud by měl takové rodiče tak dlouho nechat kurzy (na jejich náklady) opakovat, až se dohodnou. Navíc: Proč máme my poplatníci platit reintegrační centra, soudní znalce, jen proto, že soudce neumí přinutit rodiče k dohodě a rodiče nemají zájem se prostě dohodnout. nehledě nato, že budeme asi všichni platit za psychiku týraných dětí..
Nehodnotím Vás, ale dovoluji si Vám sdělit toto:
V tomto případě jsem vynaložila veliké úsilí i nějaké peníze, zatím co soudce svou povinnost zanedbal (10 let nechal táhnout spor a nedal vyšetřit rodiče, naopak, nechal zavřít dítě!). A Vaše hodnocení nechť se zaměří nikoliv na mne, ale na rodiče (a to oba - oba mají stejnou vinu), na soudce a na lékaře v olivovně. Všichni v tomto případě pochybili a my (i já) to platíme!

Paní Vlasto, Váš návrch má bezesporu své klady a jeho existence pochází zjevně z dobrých úmyslů. Poněkud však mate (veřejnost), neboť vychází z nesprávných východisek. - Předně musím polemizovat s formulací, v níž se praví, že: "Rozhodnutí soudce v případě, který se týká dítěte, nesmí vést k tomu, že se postavení dítěte zhorší. (V případě Terezy Smutné soudce rozhodl tak, že dívka přišla o své prázdninové plány i o možnost odpočinout si a načerpat nové zážitky jako jiné děti)."
Důvod: Ovlivňování dětské mysli a proces zavrhování jednoho rodiče rodičem druhým je útok na dětskou mysl. Je to víceméně trvalý tlak, ze kterého se dítě nemůže samo vymanit. Nemá k tomu možnost. Nemá zastánce. Odchodem jednoho z rodičů je porušena rovnováha. Jedna strana má neomezenou možnost ovlivňovat postoje dítěte, zatímco druhá strana je zbavena možnosti tyto ataky vyvracet.
Dítěti vlastně nezbývá nic jiného, než potlačit své původní milující a přátelské vztahy k rodiči, jež odešel. Aby vyhovělo nátlaku, který je na něho konán, tak raději souhlasí (zprvu naoko) s postoji, které jsou po něm vyžadovány.
Odebrání dítěte (a jeho přemístění do přáteslkého ústavu s vyškoleným personálem) v této fázi - by pro dítě znamenalo úlevu, dětská mysl by si odpočala a tento přínos by byl vyšší, než přínos z prázdnin strávených s kamarády. V dětské mysli by mohl zůstat zachován postoj: "Mělo jsem rádo oba rodiče a to platí stále".
Jenže obvykle dojde k tomu, že tento okamžik se prošvihne a jednostranný tlak pokračuje dál a dál, den za dnem... Pro dítě je nesnesitelné odolávat tomuto tlaku, (zvláště tehdy, když se k němu přidají prarodiče, žijící blízko) - každý pokus ozvat se a hájit toho rodiče, který zde již není, vede jen k dalšímu zvýšení míry tlaku.
Tomuto tlaku NEMůŽE dítě dlouhodobě odolávat, vedlo by to k poškození psychiky - organismus se tomu (nutně!) brání rezignací.
Stokrát opakovaná lež se tak nakonec stává "pravdou".
Dítě posléze zaujme nepřátelské postoje vůči zavrženému rodiči, přičemž míra nepřátelských postojů je úměrná schopnostem manipulátora. Nejsilnější je tam, kde jde o nejtvrdší verzi manipulace, totiž o citové vydírání ("Když se nezachováš, jak chci já, budu smutný(-á), budu nešťastný(-á), budu se trápit... Když se nezachováš, jak chci já, je to důkaz toho, že mě nemáš rád(-a)!").
Bezesporu, pro dítě bude přínosem, jestliže rodičům nebude ponecháno volné pole k manipulování dětské mysli. Každopádně však ani pobytem ve třetím bytě pokusy o ovlivňování jen tak neskončí. Osoba, které je blízké ovlivňování mysli jiných lidí, se toho jen tak nevzdá. - V žádném případě nezanechá manipulování dobrovolně. - Kdo četl odbornou literaturu o manipulaci mysli a citovém vydírání, tak ví své. Bohužel právě že jen ten, kdo ji četl. - Což je potíž, která tyto případy dále významně komplikuje.

Navrhuji doplnění zákona o rodině tak, aby se případ Terezky neopakoval, a aby byly stimulováni rodiče k dohodě nikoliv ubližováním dítěti, nýbrž zásahem do jejich práv a finančně. Viz www.volny.cz/noneno/
Stránky www.terezka.nazory.cz jsou zablokovány.

Odpovídám Vám na jednu Vaši otázku: "kdo by měl dohlížet nad mediaci" - pochopitelně že takto položená otázka nenajde správnou odpověď. Pokud bychom neřekli : Bůh (a ještě lépe - Ví Bůh).
Otázku bych si dovolila změnit takto: Jaký by měl být výsledek mediace, aby měla mediace smysl? Na to je jediná odpověď : Aby se změnilkomunikativní stav mezi všemi zúčastněnými sporu, včetně dětí.

Přece jen jsem našel stránku (jedná se o www.iustin.cz, stránku společnosti SPRAVEDLNOST DĚTEM), kde lze nalézt zdroj dobře míněného poučení - mj. i tuto definici SZR:

"O syndromu zavrženého rodiče hovoříme, dojde-li k vypěstování nekompromisně kladného příklonu dítěte k jednomu - tomu hodnému, milovanému - rodiči a současně k nekompromisnímu zavržení druhého rodiče, toho zlého, nenáviděného. Děje se tak v rámci rodičovských sporů o svěření dítěte nebo o styk s dítětem." (Koeppel, Koodje, 1998).
Dodáváme: Dítě ztratilo normální spektrum citů pro oba rodiče.
Jedno z důležitých diagnostických kriterií SZR je, že míra obviňování, nenávisti ze strany dítěte je zcela nepřiměřená skutečné vině či nějakému nedostatku zavrženého rodiče.

Patřím také k otcům, kteří nemají to štěstí stýkat se pravidelně se svými (našimi) dětmi. Přesto jsem krajně rozhořčen situací kolem Terezky.
Nejsem zastáncem unie otců, nesouhlasím totiž s jejich metodami.
Nesouhlasím s izoalcí Terezky za popisovaných podmínek (dle dostupných informací).
Nejsem členem, ale ani příznivcem žádné z dosavadních iniciativ! - žádná z nich mě totiž nepřesvědčila o čestných úmyslech. Jsou podobně štvavé jako Otevřený dopis soudcovské unii, kterým to tak nějak začalo a na něž se všechny iniciativy odvolávají.
Jsem však pro důsledné uplatňování soudních rozhodnutí cestami mediace (způsobů mediace může být více, jistě neexistuje jen ta jedna jediná).
Velkým a zásadním problémem však i nadále zůstává, kdo by nad mediací (která by nejen začala, ale i trvala až do dosažení pozitivních úspěchů) měl dohlížet, kdo by měl být jejím garantem? - Jaká instituce by ji měla provádět?
Soudy to nejspíš být nemohou. Snad tedy sociální odbory při městských úřadech? Anebo manželské a rodinné poradny? - Nevím.
Jsem však přesvědčen, že toto je zásadní otázka, bez jejíhož vyřešení se v ČR nepohneme ani o krok kupředu. A to bychom Terezce, jakož i mnohým dalším dětem, jistě všichni moc přáli.
V kauze padl mnohokrát termín Syndrom zavrženého rodiče (SZR). Bohužel je v této kauzy tento termín znevažován. Jasně z této skutečnosti vyplývá, že znevažovatelé SZR nemají dostatek informací, nečetli přinejmenším knihu Rozvodové jedy, ve které autor objasňuje, oč jde. Bohužel pro zdárný průběh této kauzy není možné informace o SZR shrnout do jedné definice.
Pro plné pochopení SZR je četba odborné literatury ZCELA nezbytná. Je však nezbytná také pro soudce. Aby se v problematice orientovali pouze sociální pracovníci, naprosto nestačí.

Otřesné - čtěte na www.terezka.nazory.cz

je nebezpečný pro totalitu. U nás se ho lidi odnaučili projevit a to je obrovská!!!! škoda.

Pokud by i šest dní v týdnu byly ulice plné demonstrujících bláznů, nezapomeňme sedmého dne přijít na náměstí sami, pokud půjde o skutečná práva skutečných, autentických občanů. Říci nahlas svůj názor je naší občanskou povinností a ne něčím, zač bychom se měli stydět.
Darius Nosreti

Pokud jsem dobře pochopil,byly články,které k tomuto tématu na www atllanka byly zveřejněny výzvou veřejnosti,aby řešila důsledky chování nezodpovědných rodičů.Příčiny toho,proč k takové situaci došlo už asi nevyřešíme.

Kyselinu sírovou leješ do autobaterie. Louh do záchodu (možná). Oboje Ti dobře slouží a přesto se vzájemně nesnášejí. Popsaný případ není z mé hlavy a vážně byl myšlen. Je to z odborné literatury. Od toho muže byla chyba že se ze svazku nevymanil dříve a nesklouzl by tam kam skoluznout neměl. Je to jen příklad toho, že když hledáme důsledky hledejme i kořeny a a ani ty nesmějí zůstat stranou. Jenže tady se pořád bavíme jen o důsledcích.

I kdyby ta "ozdravovna" byla rájem na zemi,nic to nemění na faktu,že jde o internaci dítěte.Vůbec se nesnažím zpochybnit to,co píšeš o dvou elementárních bodech. Jenže ony se nedodržovaly.Ta situace vznikla. Už je tady! A Terezka ji jistě nezavinila.A přesto za ni byla potrestána.A k tomu násilí na "úchylné ženě"? Tak to ona nutila své ubohé manžely aby chlastali a mlátili ji? Civilizovanější řešení k mání nebylo? To ti jen ujelo,ne?
Tohle přece nemůžeš myslet vážně,Jirko!

Opravdu jdu dělat radši něco užitečnějšího pokud nedokážu vysvětlit, že nejde o mé zkušenosti a tady se každý snaží dávat do souvislostí to co žádnou souvislost nemá. Jediná souvislost která tady je, že kdyby se dodržovaly elementární dva body které jsem napsal, tak by k této situaci nikdy nedošlo. Takže nebudu hodnotit zda je dobré strávit čas v nějaké ozdravovně či v něčem jiném.
Udělám si čas a oživím si názory soudce Pávka. To by si diskutující měli přečíst, tím nechci namítat shlédnutí nějakého filmu Hračka jen jsem se musel pousmát když toto jsem slyšel od své bývalé soudkyně. Ta zase rozvádějícím doporučovala film Kramerová versus Kramer a pak se chovala 2x hůře než ta Kramerová. No a taky sem myslím Janička zavlekla problém domácího násilí. To co teď napíšu nedávám s ničím do souvislosti, abych nebyl napaden, ale i to může nastat. Když totiž jedna postižená již třetím manželem alkoholikem násilníkem (diskutující by řekli, měla smůlu) se podrobila zkoumání, tak se zjistilo, že byť z počátku manžel jakž takž v normě, tak ona byla tím spouštěcím mechanismem jeho chování, neboť trpěla úchylkou, aby byla svým okolím litována. Tohle málo kdo prokoukne.

Jirko a opravdu si myslíš,že tvé špatné zkušenosti jsou tím správným argumentem pro to,aby Terezka trávila své prázdniny a možná nejen je,v internaci?