Atllanka

smekám, přesné a výstižné, lépe bych to nenapsal:)

Celou věc vidím také tak trochu z jiné strany než většina diskutujících, vzhledem k tomu, že má profese má k justici blízko a hodně soudců osobně znám. Působí na mě děsivě, kolik z nich za paragrafy není schopno vidět člověka. Měla bych mít důvěru v justici, ale já z ní mám strach. Strach z toho, že jednoho dne někdo internuje moje dítě nebo jeho kamarády.. Zákon tvoří určitý rámec, v kterém se soudce má cestou výkladu práva pohybovat. Pokud bude pouze mechanicky a formalisticky aplikovat jednotlivé paragrafy na jednotlivé kausy, může za chvíli jeho práci nahradit dobrý počítačový program. Podstata práce soudce však spočívá kromě znalosti zákonů též v osobním lidském přístupu k věci, v jeho rozhodování se kromě znalosti práva má zúročit i lidský rozměr jeho duše a zralost jeho osobnosti. Znám samozřejmě spoustu skvělých soudců, kteří nezapomínají na citlivý přístup k lidem ani ve sporech, kde jde "jen" o peníze či věci. A také pár skvělých opatrovnických soudců, kteří tuhle práci dělají, protože je baví a protože chtějí pomoci dětem, které to potřebují. Ve většině případů ovšem na opatrovnickém oddělení končí soudci nejmladší bez zkušeností nebo soudci neschopní, které je třeba někam "uklidit", neboť opatrovnická agenda se považuje za jednodušší, a to jak procesně, tak i hmotněprávně. To je samozřejmě nejzásadnější omyl. Pokud jde o běžnou civilní agendu, jistě vám ovlivní život, zda v rámci vypořádání společného jmění dostanete barák vy nebo bývalá manželka, nebo zda budete muset půjčené peníze vrátit či nikoli, ale mnohem víc ovlivní život člověka, jestli je v dětství svěřen do výchovy matce, otci či třeba prarodičům, zda je odebrán z rodiny, kde je týrán, dříve, než ho rodina usmrtí atd.atd. Opatrovnický soudce by měl být vyzrálá osobnost s vysoce rozvinutým sociálním cítěním a schopností empatie, který dokáže mezi paragrafy najít takovou cestu, kterou nezpůsobí vážné trauma komukoliv ze zúčastněných osob. To se bohužel často děje, a pokud je v takovém případě některými kolegy považován soudce téměř za hrdinu pro své odvážné průlomové rozhodnutí a jsou na jeho podporu militantními tatínky pořádány demonstrace, ptám se, kam se v této mašinerii ztrácí Terezka, její pocity, její bolest a nejistota, jak všechno vlastně dopadne? Diskutovala jsem o tom s jedním trestním soudcem, který mi řekl, že je to stejné, jako když bere někoho do vazby, tam je také presumpce neviny, a přesto se ten člověk do vazby vezme. To je srovnání, které musím ponechat bez komentáře. (Mimochodem, víte kolik práv má zaručených trestním řádem člověk vzatý do vazby?) Na otázku, jestli by to viděl stejně, kdyby šlo o jeho dítě, odpověděl, že je sprosté takto argumentovat a jeho děti ať do toho netahám. Obdobně uvažuje většina soudců, které znám. Vracím se k nadpisu předchozího článku. Mrazí mě....

Zdravé dítě, které se ničím neprovinilo, je odebráno z domova, odtrženo od matky, s níž dosud spokojeně žilo a internováno na dosud těžko odhadnutelnou dobu. Jak je něco takového možné ve státě, který si říká právní a demokratický? Naposledy byly děti internovány bez zaviněného důvodu v době režimu, který s demokracií neměl nic společného (míním dobu přes padesát let zpátky). Dodnes se o tom točí filmy, nad kterými pláčeme a jsme právem otřeseni. Jaký je však rozdíl mezi těmito dětmi a Terezkou? Snad jen že ve svém "vězení" má plnohodnotnou stravu a tu a tam nějakou možnost zábavy. Podstata je ovšem stejná. Zbavení osobní svobody nevinného člověka, který se nemůže dostatečně účinně bránit. Promiňte mi příměr: často zapomínáme ve své samolibé aroganci, že jsme součástí přírody a že leckteré věci u nás fungují na přirozené bázi tak, jako u ostatních živočichů. U drtivé většiny živočišných druhů se o mládě stará matka, která je s ním neoddělitelně spjata od momentu početí a ve vytvoření vazeb má prostě před partnerem "náskok", který je v určitém biologickém smyslu pro partnera těžko dohnatelný. Samec v přírodě buď pouze splní rozplozovací roli a mizí, nebo je samici a mláděti ochráncem a živitelem. Je tedy naprosto přirozené, že dítě má užší vztah k matce a vztahu k otci, který mu není tak úplně vrozen jako v případě matky, se teprve musí učit. Je na otci, jakým způsobem si dokáže dítě získat a to nezávisí jen na tom, zda má možnost strávit s dítětem to nebo ono penzum času. Malé děti instinktivně vycítí, kdo k nim vztah má a kdo nikoli, i kdyby otce viděly jen zřídka. Pokud dítě otce odmítá, pokládám za velmi zjednodušené vinit z toho jen matku. Je třeba se zamyslet nad tím, proč dítě otce odmítá, mluvit s ním o tom a třeba i (světe, div se) připustit, že dítě má k odmítání otce svůj reálný důvod. Vždyť ani nám dospělým není se všemi lidmi dobře, zkusme si představit, jak by nám bylo, kdybychom s nimi měli trávit každý druhý víkend a půlku prázdnin (dovolené). Dokud se nedokážeme vcítit do pocitu dítěte, představit si jeho situaci na sobě nebo na svých dětech, nikdy nebudeme mít ten správný pohled na věc. Zkusit vidět věc očima dítěte, které bez viny a bez možnosti obrany trpí za spor rodičů.

Víš říká se, že když vzteklý kůň neví kam, tak alespoň kolem sebe kope. Musel jsi perlit když jsi mne kritizoval. Allance se tedy omlouvám za jedno vypadlé l a Kofolinka to jsi si vymyslel Ty. Já jen vyskloňoval slovo Kofola. Ale s jedním s Tebou souhlasím. To o těch jedincích co nepřipustí názor jiného. Jen si chat přečti a co jich najdeš. Smůla je, že se do té skupiny musíš zařadit taky.

Komolit jména druhých abys je ponížil, to je zřejmě tvá parketa...
viz: kofolinka, místo kofola, Atlanka, místo Atllanka...
Jestlipak víš, že to je známka nevyrovnaných a pokřivených jedinců neschopných přiznat právo na názor někomu jinému než sám sobě?

Že zde vládne cenzura to psali již jiní. A dětská pornografie toho jsem dalek. To byl jen odkaz na stránky dcery zmiňované soudkyně, když tato má s matkou Terezky k přístupu dětem mnoho společného.

Očividně je Terezka oběť SPORU, který rozhodl soudce PRŮLOMOVĚ! Docela se nedivím soudci. Dostal návrh na řešení od spolků podporující návrh pana Choce na "reintegraci" vlastního dítěte. Chyba byla, že druhá strana podporována všemi 16 ti spolky na "ochranu dítěte" nedala rovněž návrh. Já ho nyní dávám:DOMOV TEREZCE. Navrhuji, aby dítě mělo právo na vlastní domov, pokud má oba rodiče, anebo alespoň jednoho z rodičů, který chce se a umí se o dítě postarat. Návrh DOMOV TEREZCE vypadá takto:
Střídavá péče rodičů, ale tak, že dítě bude bydlet ve SVÉM bytu-tedy bude mít SVŮJ DOMOV a rodiče v jeho bytu budou mít svůj koutek na věci. Po týdnu se budou střídat v bydlení a ve starosti o Terezku. Terezka bude mít možnost chodit do svých kroužků, za kamarády. Pokud bude omezována některým s rodičů, bude mít možnost zavolat na svého opatrovníka, přičemž opatrovníci budou ustanoveni dva a budou - alespoň jeden z nich vždy mít nepřetržitou službu, aby kdyby kdokoliv Terezce ubližoval, ona mu mohla zavolat. Pokud v případu Terezky, dítě odmítá svého otce, je na otci, aby tím, že bude se starat o Terezku v jejím bytu, našel k Terezce vztah. Na druhou stranu je třeba, aby Terezce opatrovník, za přítomnosti obou rodičů, vysvětlil povinnosti Terezky uposlechnout rodiče k návratu domů, režim spánku, režim povinností Terezky v době školy a režim běžné domácnosti. Otec ani matka nemůže dítě nutit k tomu, aby jedlo, co otec nebo matka uvaří, ani jiné věci - například to, aby s ním Terezka mluvila. Může však vyžadovat povinnosti, které souvisí s hygienou dítěte, s tím, aby mu dítě sdělilo s kým a kde se bude zdržovat. Co vše má Terezka za povinnosti a práva je třeba dohodnout NIKOLIV příkazem Terezce a bez Terezky, ale za účasti rodičů, psychologa, opatrovníka a Terezky a vytvořit z tohoto sezení tzv. "Dohodu mezi rodiči a dítětem"
Kdokoliv odmítne spolupracovat, pak by měl ztrácet nárok na to, aby se zúčastnil výchovného procesu dítěte. Odmítne-li spolupracovat Terezka, pak ji zastoupí opatrovník a psycholog a dohodu uzavřou bez ní.
Kdo pořídí byt: Každý z rodičů může navrhnout kde bude Terezka bydlet, připadá v úvahu byt nájemní, byt vlastní - někoho z rodičů, kam se Terezka nastěhuje a rodič, který byt dočasně uvolní, umožní, aby druhý rodič bydlel dočasně v tomto bytu. Náklady hradí rodiče každý napůl s tím, že složí zálohu na úhrady takového bytu v jejich předpokládané 3 měsíční výši předem. Pchopitelně je v kolizi zákon o deregulaci nájemného a zákon o nájmu a pronájmu. I tato věc se však dá řešit tak, že žádný z rodičů vlastně není v pronájmu, jen na dočasné návštěvě u Terezky, proto pouze, jedná-li se o nájemní byt, nahlásí pronajimateli, že v bytě bydlí 2 osoby. A to střídavě osoba ta a střídavě ona. Je třeba s pronajímatelem tuto věc dohodnout zcela otevřeně a písemně si nechat potvrdit souhlas pronajimatele s touto skutečností.
Opět, pokud jeden z rodičů bude v prodlení s úhradou nákladů předem, ztrácí nárok na uplatnění svých rodičovských práv, neb i tímto prokáže, že není schopen dítě vychovávat a pečovat o něho.
Střídavá péče rodičů může trvat tak dlouho, dokud se oba rodiče nedohodnou na jiném způsobu a nesdělí tuto dohodu soudu.
Pravidla tohoto způsobu střídavé péče míním navrhnout jak Džamile Stehlíkové, tak soudci Sládkovi, tak oběma rodičům.
Prosím ATLLANKU, aby dala o tomto návrhu "Domov Terezce" hlasovat v anketě

Tvůj příspěvek, tento:

"Pro Kofolku (Jirka, 14. 07. 2007 02:00)
Kofolko věz že každý z rodičů chce aby jeho děcko byl duševně vyzrálý člověk který se plněhodnotně zapojí do společnosti. Jenže to chce docílit JUDr. Sládek a ne Vy těmi hysterickými výkřiky. A propo když už kdo se má někdo za co stydět tak si přežvejkej kdo. Když JUDr. soudkyně která pochopitelně rozhoduje o výchově dětí jiných rodičů, syna vychová tak až dospěje do kriminálu a další dítě (naštěstí s jiným otcem) se začalo živit takto http://baby..... tak nevím kdo se má za co stydět. No naše rodiče jim říkali štětky, dnes se jim říká celebrity"

Ve kterém jsi dal odkaz na dětskou erotickou fotografii ti byl smazán, a nyní byl tvůj odkaz upraven tak, aby nešel načíst - zároveň tě upozorňujeme, že tvou dostupnou identifikaci nahlásíme netové policii, pokud se pokusíš něco podobného zde zopakovat!

Dobrý den, vím o čem mluvíte a je to, bohužel, přesně tak jak tu popisujete - "otec" který se neštítí pomlouvat ženu, s níž má děti před nimi samými, by měl dostat do OP razítko - pro další chov nepoužitelný, a být zbaven jakéhokoli práva na styk s ním. Toto se v brzké době zřejmě nestane, protože žijeme v absolutním patriarchátu, a jediné co žena nad námi dosud měla navrch, bylo a je, že může rodit a kojit děti, a že tedy je přirozené, že se mateřské péči, které se nic nevyrovná, dávala dosud sice pochybná, ale přece jen jakási přednost i před zákonem. A toto jedinné právo se v roce 2004 rozhodli čeští zákonodárci ženě vzít, a nyní se podle toho i snaží znásilnit její děti, vymývat jim mozky a nutit je ke styku s rodičem, jehož zavrhly již v době, kdy s nimi pobýval v rodině, protože byly svědky jeho křiku, nespravedlnosti, a mnohdy i surového bití jejich milující maminky, a nebo jej dokonce ani neznají.
Svět, který bere milujícím matkám děti se zbláznil, a jediné v čem vidím naději do budoucna je to, že ženy tak jako v USA i jinde ve světě začnou více využívat anonymní spermabanky, a nebo zůstanou neprovdány a nebudou uvádět identitu otce, aby tak předešly případnému týrání vlastních dětí po ztroskotání vztahu. Samozřejmě, že se tak vzdají alimentů, ale dostatečně schopná ekonomicky činná žena se bez těch pár šupů obejde, zvláště když mnozí z tzv. "tatínků" se placení všemožně vyhýbá, a sociálka zahrnuje tyto dlužné částky mamince do příjmů.
Je zde anketa, ve které všichni co zde píší předpokládám již hlasovali, a podle výsledků je vidět pánové, o co vám ve skutečnosti jde - o princip:
"Když si myslela, že mě odkopne, spletla se, a ještě uvidí, mrcha jedna, že?" Je to tristní, ale toto je váš nejčastější motiv, nevidíte, neslyšíte, a já jen doufám, že vaše vlastní děti vám jednou za toto, šlápnou s chutí do úsměvu...
I ony totiž jednou přestanou být bezbranné hračky vašich sobeckých eg a dospějí, a lecos pochopí...

Ženy, matky a skutečně milující otcové, pozvedněte svůj hlas, a protestujte proti zavření Terezky, protestujte proti jejím slzám, které roní za svou maminkou.... protestujte hlasitě a denně, zvůle ufňukaných zlosynů nevážících si svých maminek nesmí zvítězit! Terezka je malá holčička - dítě, ne zmenšenina její maminky, kterou její bývalý partner tak nenávidí, že se neštítí ničeho a mstí se i jí!

Každý se na to zřejmě díváme ze svého pohledu a shodneme se zřejmě jen na tom, že umístění holčičky do psychiatrické léčebny je HRŮZA a NESMYSL. Vy se zastáváte matky a její verze, já verzi otce neslyšel takže bych chtěl předem říct, že NETVRDÍM že on je ten správný, jen se na to snažím dívat ze své stránky. Terezka chtěla, aby se sešli oba rodiče dohromady. Já na tohle kdysi přistoupil. Jediné, co jsem však viděl, bylo dítě s přesně naučenými frázemi, kdykoli jsem chtěl aby mi podala hračku, podívala se na maminku, kdykoli jsem se jí na něco zeptal, opět se napřed podívala na matku. Kdyby má bývalá žena spolupracovala, tak by bylo vše v pořádku, jenže ona nehla ani brvou a celá tato "schůzka" skončila tím, že na mě exmanželka vyštěkla: "Stačí ti to?" Já si myslím, že jestliže jsou u toho oba rodiče, to dítě se uvolnit nedokáže. Momentálně jsem v kontaktu s Fondem ohrožených dětí a několikrát jsme za jejich asistence dceru dostal. Dvakrát u toho byla bývalá žena, dvakrát jsme měl dceru sám. Nedovedete si představit ten rozdíl. Pokud je pravda ta, že Terezčina matka do ní opravdu hustí jen samé negativy na otce, schůzka Terezky a obou rodičů, dle mého názoru, opravdu není řešení. Stejně tak v situaci, kdyby byl otec ten špatný, zase by to k ničemu nebylo.
Píšete tu, že dva roky znevažoval své otcovství. Jen nevím, k čemu by mu to bylo, kdyby opravdu nebyl přesvědčený o své pravdě. Alimenty zpětně by mu stejně napařili, až by se to provalilo a jaký by byl jiný důvod proč otcovství neuznat? Nechci se zastávat otce, ale varianta, že by to dělal jen z principu mi nesedí, protože pravda by stejně vyšla najevo a mohla by být ještě horší. Nikdo do nich nevidíme, nikdo nevíme, jak to bylo s jejich partnerskými vztahy před rozvodem.
Nechci se zastávat ani matky ani otce, nevím, kde je pravda. Jen se mi nelíbí, že si lidé utváří názory jen podle toho, co se píše v novinách a podle toho co "lidi říkají". Já bych svou dceru sice na psychiatrii nikdy umístit nenechal, ale souhlasím s názorem nějaké paní, která tu psala, že by se mělo vymyslet náhradní řešení, nějaký způsob, aby ovlivňování dětí matky neměly tak jednoduché a aby se svého práva dovolali i tatínkové. Ale hlavně aby už nedocházelo k takovým omylům, jako že dítě je zavřené na psychiatrii na bůh ví kolik měsíců!

Syndrom zavrženého rodiče se projeví tehdy, když je dítě od jednoho z rodičů trvale izolováno, když se s otcem třeba tři roky nevidí a za tu dobu je mu vtloukáno do hlavy, že ten rodič, se kterým se nestýká, je špatný, je zlý, je mu podsouván výčet jeho špatných vlastností. A ten rodič, který díky tomu, že dítě nevidí, nemá možnost dítě přesvědčit o opaku. Já myslím, že u vás se spíš jedná o sviňárnu ze strany vašeho bývalého muže, který chce zřejmě slyšet od dětí na mámu jen to špatné. Jak z toho ven vám, bohužel, neporadím, protože s tímhle zkušenosti nemám.

Podle rozboru rodinné sitace, o který požádal p. Choc Sdružení spravedlnost dětem jsem zjistila, že zřejmě trpím syndromem zavržené matky.
Když jsou děti u otce, neustále mne před nimi negativně hodnotí. Používá na mne hanlivé výrazy, posmívá se mé výchově dětí, tvrdí jim, že ho po x letech po rozvodu stále okrádám... Podle ohlasu u dětí také reguluje přísun svých citů i financí k nim.
Starší dcera se maminky zastává, to je špatné. Otec se s ní hádá, je na ni sprostý a nějaký dárek si tak ani nezaslouží. Mladší dcera se snaží moc nereagovat na jeho výtky, emoce se snaží spíše uklidňovat. Za to si od otce vysloužila větší přízeň, finanční odměny a mimořádné dárky.
Pánové se SZR poraďte mi prosím. Myslím, že SZR u matky je evidentní, možná by se dal identifikovat i syndrom zavrženého dítěte?

Neustále napadáte maminku Terezky a vyzdvihujete práva p. Choce. Dokážete pomluvit každý krok paní Smutné a omluvit jednání p. Choce. Ale kdo je p. Choc?
Z toho, co jsem zjistila, je to člověk, který se velmi necitlivě choval ke své ženě před rozvodem a v době rozvodu. Člověk, který nejprve bojoval za to, aby bylo popřeno jeho otcovství. Člověk, který nikdy neměl zájem o společná setkání s dcerou i s matkou, ačkoliv mu to navrhovala právě dcera Terezka. A člověk, kterého pramálo zajímá život Terezky, její zájmy a pocity.
Maminka Terezky se nyní chová jako správná matka. Bojuje za své dítě, za jeho bezpečí, za jeho čistou duši. Snaží se prostě bojovat, jak se dá. A přiznejme si, v našem právním státě se hodně sporů řeší jen díky medializaci.

Otec Terezky, který musel přijmout fakt, že popření otcovství mu bylo zamítnuto, zřejmě neunesl, že jeho bývalá žena je schopna sama (a dobře) dceru vychovávat. Neslyší volání své dcery o společná setkání, o dohodu.
Nechci se dotknout některých, zde přítomných mužů s pohnutými příběhy a aktivním vztahem ke svým dětem. Ale p. Choc podle mne nechal situaci vyhrotit zcela promyšleně. Nebojuje o své dítě, bojuje o SVOJE práva!

Paní Stauchová. Obávám se.že vše,co se jim snažíte vysvětlit je stejné,jako to známé házení perel sviním.

Ty jsi opravdu ještě nepochopil o co jde? Ti dva se nikdy domluvit nedokážou,což je neštěstí pro to děvče.Ale zrůdnost toho případu je především v tom,že je vůbec možné potrestat dítě za blbost rodičů (lhostejno či matky,otce nebo obou) tím,že ho zavřou do blázince.A to vše v souladu se zákonem!!! Takový zákon je totiž nejen snadno zneužitelný,ale opravdu zrůdný!

zapomněl, že máme svobodu slova a projevu, takže já se nemusím pouze "opovažovat", nýbrž já si mohu vyslovit svůj názor a odsoudit zavírání dětí do kriminálů, a Vy jste zřejmě asociaovaný člen toho výkvětu mužství, které se tady na těchto stránkách tak elegantně prezentuje tím, jak si léčí své komplexy nedoceněnosti. Zřejmě asi děti sám nemáte a pokud ano, potěš je pánbůh.

Normální lidé si z vašich příspěvků udělají obrázek o vás obou sami.Ale vy dva asi potřebujete trošku pomoct s pohledem do zrdcadla,pánové.Já to tedy zkusím.Zkusím vám trošku pomoct.Takže: Pokud to,co píšete myslíte opravdu vážně,pánové,jste odporní tvorové a měli by jste se stydět.

Hle, kdopak je paní inženýrka Strauchová? - Asociovaná průvodkyně ovládající tři jazyky. - Vysokoškolačka, zřejmě s vysokým IQ. - A napíše otevřený dopis plný emocionálně zabarvených a tedy nepřípustných přívlastků. Žena, která se opovažuje srovnávat rozhodování soudců v ČR s praktikami gestapa za 2.sv.války, když tvrdí, že umístit Terezku do léčebny je totéž jako deportovat matku s dítětem do koncentračního tábora... - Nemyslíte, že TOTO je tak silná káva, že se z ní adresát asi pozvrací? - Ale ne. On si jen udělá jasno o osobnostním profilu pisatelky ;o)))

Tak jsem si pár dnů odpočinul od těchto "uslintaných" stránek jak tady někdo napsal. Taky jsem si všiml jak se hned zaútočí na každého (třeba Lolo) kdo je mimo mísu a jeho názor se nehodí do krámu. I pan Uhl má pravdu že politikům nepřísluší jakkoliv kritizovat soudní rozhodnutí, když dnes si to zopakovala i Orgoníková. A soudce Sládek je frajer, že se pokouší zachránit co se dá a odchýlil se od zaběhlého klišé. Já jsem si na rozdíl od jiných přečetl rozhodnutí JUDr Sládka takže alespoň částečně jsem v obraze. A taky jsem viděl jak matka hovoří s Terezkou před jejím nástupem do léčebny. Byl to projev intrikánské ženy která místo aby dceru uklidnila v ní živila nenávist vůči otci, když to má být právě on kdo za všechno může. Nikdo nepopírá že ji má svým způsobem ráda, že se o ní stará atd. Jenže je to ona kdo svojí patologickou a možná skrytou nenávistí působí na dceru což jí rozhodně nepřidá na duševním vývoji. Ve skutečnosti i poskytuje medvědí službu. A pokud někdo nedá duševnímu rozvoji větší prioritu než jedněm zkaženým prázdninám tak tedy s kým se bavit.
Myslím že v literatuře JUDr. Pávka každý najde odpověď na to co je zač matka Terezky a jaké dopady mohou mít její výchovné vlivy na Terezku.
Jinak se znova opakuji že mám i osobní zkušenosti. Ta moje a bylo to v době po rozvodu při přetrvávajícím společném bydlení na mne posílala čtyřletého syna s klackem což byla trubka od vysavače pokud jsem jí nepomohl s její neschopností zatopit a při mém odchodu aniž bych hlásil kam, na mne syn volal "nezapomeň si vzít prezervativ". No a v dalším její výchovné metody byly že za syna v první třídě psala úkoly neboť se jí nelíbily jeho písemné projevy(lehká mozková disfunkce), později omlouvala jeho neomluvené hodiny atd. Jistě dělala to proto, že ho měla "ráda" aby měl pěkné sešity, nemál dvojku s chování atd. Škoda že u soudu tenkrát nebyl JUDr. Sládek neboť co si vymyslela to jí soud vyhověl. Nejdřív zákaz styku pak mi dala syna do výchovy pak si ho zase vzala zpět. A to nepočítám jak ke mně syna "odkládala" když potřebovala vyrazit. Pozorný čtenář si určitě všimne těch protichůdných názorů. Ano, vždy postupovala tak, aby se jí to hodilo do krámu. A výsledek byl, že její zatím poslední zásah o kterém vím, bylo "vyžebrání" milosti u prezidenta, aby syn nemusel jít sedět.
Tak tohle bych Terezce rozhodně nepřál, když zde existuje ta podoba "matek".
A pokud si někdo myslí, že v mém případě se jednalo o nějakou chudinku tak vězte že na vzdělání nezáleží. Vysokoškolsky vzdělaná soudkyně dnes členka Soudcovské unie na kterou se tady obracejí. Ve své době komunistka až na půdu, navíc soudkyně takže snaha něčeho se domoci byla předem ztracená. Já to přežil, přežije to i otec Terezky, ale jak to poznamená děti, na to už tady nikdo nemyslí. Hlavně aby neměla zkažené prázdniny. Že ano paní Strauchová.

Nemyslím, že je špatný nápad to, co navrhujete. Proč by si nemohli všichni tři sednout a v klidu o tom promluvit? Samozřejmě za účasti nějakého psychologa nebo klidně několika. Z jejího chování a projevu snad už se konečně něco zjistí. Já bych navrhoval, aby se ti dva ZKUSILI domluvit na nějakém kompromisu. Snad matka pochopí, že všechno je lepší než aby bylo dítě zavřené a snad otec v tomto ustoupí. Hlavně ať už tu malou konečně pustí, protože chudák dítě odnáší to, co rodiče nejsou schopní mezi sebou vyřešit.