Atllanka

Právě před chvílí jsem mluvila s právníkem JUDr. Dubem. Navrhla mu, že pomůžeme, aby při víkendu, zúčastní-li se i tatínek, maminka, mohla Terezka sdělit, co ji tak trápí, že nechce s tatínkem komunikovat. JUDr. Dub mne vyslechl a řekl, že to už řeší mediální pracovníci. Tedy opět bez všech účastněných a navíc, mají Terezku hezky "lapenou".cožpak takhle se může dítě nějak projevit? Bože, chraň nás před všeobecnou hloupostí! Hloupost zvítězila ve sporu rodičů o Terezku. A tu hloupost začal prosazovat soudce! Což je zavrženíhodné. Aby Oběť sporu šla sedět za tvůrce sporu. No to je stejné, jakoby dům, o který je spor byl uzavřen do doby, než se zjistí, kdo z toho domu vynesl jaký kousek. A za tím účelem bude dům osekáván, a oplocen a nepřístupný těm, co se přou, přemalováván tak dlouho, až se pozná kdo způsobil škodu !

Ještě bych chtěl dodat: Samozřejmě že moje bývalá manželka naši dceru miluje. Je to její matka a zbožňuje ji stejně jako každá máma své dítě. Ovšem, je to ona, kdo chodí s dcerou k lékaři, kdo se s ní učí, kdo s ní tráví veškerý volný čas. Je to ona, kdo se o ni stará, když je nemocná, je to ona, kdo jí vysvětluje věci, kterým nerozumí. Tohle nepopírám a věřím, že to je pravda. Ovšem stejně tak jako ona miluje své dítě, já jej miluji také. Stejně jako se dceři věnuje ona bych se jí chtěl věnovat i já. Když jsme byli manželé, k lékaři jsme s dcerkou chodívali oba. Moc rád bych jí vysvětlil věci, které maminka vysvětlit nedokáže, které dokáže vysvětlit jen tatínek. Stejně tak vím, že nekteré věci dokáže zase vysvětlit jen maminka. Moc rád bych se s ní učil, moc rád bych se jí věnoval, klidně k ní i vstával, kdyby jí nebylo dobře. Když jsme se rozvedli, byly malé tři roky a v péči o ni jsme se střídali. I po rozvodu byla dohoda taková, že to tak bude pokračovat. Občas ji ze školky vyzvednu já, jindy ona. Na besídky budeme chodit oba, každý víkend ji bude mít jeden z nás, aby malá nepřišla o rodiče a o babičky. Skutečně to tak fungovalo. Dcera byla vysloveně vymodlená a byla naše sluníčko. Moc rád bych dělal ty věci, které jsem dělal dřív a které teď dělá jen ona. A proč? Protože ji nevídám. Protože tu možnost, i když ji moc chci, nemám, protože mi ji bývalá manželka dávat nechce. Nehodlám dceru násilím odvádět, pokud nechce jít, jenže všechno je to o přístupu její matky. Myslíte, že pro ni není vhodné, aby se stýkala se svou babičkou? Myslíte, že pro ni není vhodné, aby se stýkala se svou tetou a se strejdou? Není pro ni vhodné, aby se stýkala se svými bratranci a sestřenicí? Nechci ji do své péče, i když bych se ani této variante nepříčil. Věřím, že u matky je jí dobře. Jediné co chci je mít ji alespoň na ty krátké dvě hodiny 1x za 14 dnů, jak jsme se domluvili. Vy si také myslíte, že je lepší vysvětlit čtyřletému dítěti, že Ježíšek neexistuje, jen proto, aby si třeba nechtělo vzít dárky od svého otce k Vánocům? Taky si myslíte, že je v pořádku dítěti zakázat vzít si dárky k narozeninám, ke svátku, či nějaký mls na Velikonoce? I vy si myslíte, že je hanba, když otec zaplatí své dceři školní výlet, který jí matka zaplatit nemůže? Dítě má oba rodiče. Když se hold manželství rozpadne, oba by se měli snažit, aby tím dítě netrpělo. U nás všeobecně platí, že žena je vždy chudinka a muž hajzl. Možná s tím opravdu máte takové zkušenosti. Já však můžu vyjmenovat hned několik kamarádů, kteří jsou na tom podobně jako já. Já mám prostě zkušenosti takové.

Omlouvám se za překlep. Autor jsem já, článek patřil panu Havlovi.

Nikdy bych vám nepřál, vážený pane Havle, abyste prožil to co já. Nejprve od vás odejde manželka a potom příjdete i o dítě, o které jste se do té doby staral s manželkou 50:50. Dítě, které mě drželo za nohavici a plakalo "tatínku, prosím tě, nestěhuj se!" zatímco má manželka na mě křičela, ať vypadnu. Možná vám připadá v pořádku, že muž ženě přenechá veškerý svůj majetek a sám začíná od nuly. Možná vám připadá v pořádku, když muž chodí do práce a přitom pere, vaří, žehlí a uklízí místo své ženy. Já myslím, že manželství je o kompromisu a o povinnosti by se měli dělit oba. Tady nebyl problém, že já bych po ní chtěl bůh ví jaké oběti. Dceru jsem pohlídal kdykoli se cítila manželka unavená, nehledě na to, že jsme byl např. po dvanáctce noční. Když se malá narodila a manželka měla nějaké psychické problémy, objednal jsem jídla ze školy a denně pro ně docházel.
Podle vás, pane Havle, je určitě špatná i má matka, babička mé dcery, která ji také hlídala, kdykoli já jsem byl v práci a bývalá manželka měla nějaké vyřizování. Protože dnes je i ona tyrankou, která dítěti ubližovala. Nevím, jestli vaším jediným argumentem je hulvátství, ale to, co jste tu předvedl, mě docela zarazilo. Zatím jsem se tu ocitl jen se slušným chováním a i když měl někdo jiný názor než já, dalo se s ním o tom mluvit, komunikovat. Věřím tomu, že jsou i případy, kdy muž opustí kvůli jiné rodinu, bije ženu i dítě, výživné neplatí, je hrubý a agresivní. I já jsem z rozvedené rodiny, kdy můj otec nejprve bil mě i mého bratra, nato nám vybral zařízení domu, sebral auto a odstěhoval se. za celý život neposlal ani korunu na výživném. Jenže já si tohle na rozdíl od své dcerky pamatuju. Pamatuju si jak bolely rány řemenem, jak cinkalo sklo, když prohodil krabici oknem. I po těch letech slyším jeho křik. To si má dcera pamatovat nemůže.

V životě bych se nesnížil k tomu, abych někoho označil za ubožáka, avšak nelze reagovat na to, co tu pan Havel píše. Nevím, co jste zač, jestlí bývalé dítě, kterému bylo taky spoustu let vtloukáno, jak je jeho otec špatný a zlý a jak je jeho přítomnost v rodině špatná. Druhé varianta - a pro mě rozhodně pravděpodobnější je ta, že jste jedna z žen, zaručeně vzorných maminek, která se tu vydává za muže. Zřejmě se vám nestalo, že byste se po devítiletém manželství dozvěděl, že vaše žena má přítele, kvůli kterému podala žádost o rozvod. Protože jestli ano, určitě byste tohle nemohl napsat. Samozřejmostí je, že muž vydělává peníze na rodinu. Že kdykoli si žena usmyslí, vymaluje celý byt, navrtá poličku, opraví ten či onen spotřebič, odnese, přinese, zařídí, vyběhá na úřadech. Samozřejmostí je, že muž bude dělat přesčasy, aby mohla žena za svou matku za jeho zády platit Stavební spoření. Samozřejmostí je, že žena má přístup na účet svého manžela, zatímco on na její ne. Ovšem jakmile má žena vařit, uklízet, nebo prát, to už není samozřejmostí, to už je utlačovaná a všechno se od ní očekává. Možná jsem drzý a troufalý, když si dovoluji tvrdit, že když uvaří oběd pro sebe a pro dítě, že není problém uvařit manželovi, který se vrátil z práce. Možná je troufalé, když mi nepřipadá v pořádku, že prádlo, které si SÁM vyperu, mi naháže pod nohy se slovy: "Kdy už z toho bytu konečně vypadneš!" Samozřejmě se předpokládá, že ONA je ta chudinka, po které já jsem chtěl všemožné domácí práce, zatímco já si chodil do hospody a užíval si s ženskýma. Jenže to byla ona, kdo si našel ženatého přítele a věřil, že když se rozvede ona, rozvede se i on. A byl jsem to já, kdo dobrovolně odešel z bytu, přenechal jí veškeré vybavení, veškerý majetek. A samozřejmě mi neuvěříte nutnou obhajobu, že svou přítelkyni a současnou manželku jsem si našel až rok od nabytí právní moci rozsudku.

Přečetl jsem si co tu píšete, a jediné o čem jste mě tu přesvědčili páni "otcové" je, že vám bych nesvěřil do úschovy ani Rudou zástavu míru blahé paměti, natož dítě bez dozoru na hodinu. Jste opravdu tak natvrdlí, že nechápete, že žena je člověk jako vy? Že má s vámi stejná práva a že vám není povinna nejen rodit děti, ale ani vařit, a už vůbec po vás uklízet, prát na vás a žehlit, starat se o celou domácnost přesně dle vašich představ, a de fakto vytvářet domov? Jestli to dělá, dělá to na základě dobrovolnosti, a dělá to hlavně pro své a vaše děti, ne pro vás! Vaší povinností je takové ženě zajistit dostatek stravy tepla a pohodlí, dostatek ochrany a pomocné péče. A co děláte vy? Ekonomicky ji omezujete, s chodem domácnosti nepomáháte, nepřevezmete jedinou starost, a naopak, ještě starosti přiděláváte, a v nemálo případech svou ženu buď psychicky, nebo i fyzicky týráte! Viděl jsem kdysi film Noci s nepřítelem, s Julií Robarts v hlavní roli, byl jsem tenkrát zděšen a zmínil jsem se o tom před kolegyněmi v práci. Nemohl jsem si nevšimnout, že ne jedna sklopila hlavu a mlčela... Tenkrát jsem se o tuto problematiku začal zajímat hlouběji... a mohu odpovědně říct, že většina mužů (asi 60%) jsou primitivní jako zvířata, namyšlená, nadutá a sobecká zvířata. Tady FILE chudáček málem dostal vředy, když jeho prací, uklízecí a varná jednotka začala stávkovat, zajisté i musel za jinou ženou v té době, když mu i ta nafukovací nádoba na semeno přetekla... Vinhoušek zase včas stihl po dvou úspěšných rozvodech zastrašit svoje děti odebráním mamince, a teď mu jak jsem se dočetl perou a uklízejí...
O jiných podobných ignorantech jako je Jirka a Lol se raději ani nezmiňuji. Pánové, že se nestydíte, vy přece víte, jak mají maminky rády svoje děti, vy víte kdo s nimi chodí k lékaři, kdo se s nimi učí, a kdo k nim v noci stává, co tady pořád lžete a na co si hrajete? Selhali jste prostě jako muži, ženy ve vás zřejmě právem nevidí opory, ale starosti navíc, a když vás chytím za slovo, a uvěřím vašemu tvrzení o jejich neschopnostech.....
vybrali jste si evidentně asi pro své děti nějaké ženščiny pochybné pověsti, co umí jen řvát, nadávat, nevaří, chlastají a o děti se nestarají - tak co jste tedy čekali, že vám splodí a co bude po rozvodu, že?
Víte, že to je asi tak 4% žen, co se takto jak vy píšete chovají, tak proč do toho pytle zahrnujete i ty ostatní milující maminky, co své děti milují a snaží se je jen pudově chránit před psychopaty, kteří přece s vámi nemají nic společného, ne?
Vím, že to tu píšu zřejmě zbytečně, protože zase to osloví jen ty, kteří toto vědí a vás se to nedotkne - protože pane Vinhifi, i lidé vědecky pracující mohou být chudí duchem - a to vy bezesporu jste.

Vám maminky, držte se, nejste samy samičky :) máte na své straně i nás 40% ostatních mužů, co si vás dárkyně života vážíme nesmírně, a spolu s profesorem Matějíčkem říkáme, že Žena je to nejlepší, co Bůh stvořil. :)
A Terezku propustit konečně z kriminálu! Hanba mužům, kteří s tím souhlasí!

"Moje bývalá žena tvrdí, že jsem se o dítě nikdy nestaral, že jsem jí nedával ani peníze na domácnost a dceru musela živit z mateřské, zatímco já chodil na jídla do hospody. Jenže už nikoho nezajímá, že ONA měla přístup k mému účtu a bral si pravidelně peněz kolik potřebovala a já do hospody na jídla chodil proto, že mi odmítala vařit, to už bylo ke konci našeho manželství."
Tak ona si brala peněz kolik potřebovala... hmmm.... a odmítala ti vařit.... hmmm
Ty už nepiš nic, sám se usvědčuješ ze lží - demagogu!

Důvod je stejný jako u pani Mauerové, neosvědčila se ve výchově, v tomto připadě nevede je k lásce k druhému rodiči. V připadě p. mMuerové je
použito týraní. Kdybych viděl že to tak dělá a p. Choc odmítá, nemyslete si, že bych byl při něm... pořád mějte na paměti fakt že společnost chce a trvá na tom aby dítě mělo oba rovnocenné rodiče, protože za hodinu máma muže být mrtvá...
A proč nechcete nikdo aby Ondra a Jakub byli ihned propušteny z Klokanu ke svému otci??? nebo otec je horší než ustav, asi si to řada zdejších feministek myslí...

Co mě zaráží nejvíc je to, jak je možné, že celý případ mohl zajít až tak daleko? Jak je možné, že rodiče Terezky se soudili několik let? Proč to soudy nechaly zajít až tak daleko? Z vlastní zkušenosti vím, že ten můj spor se vlekl tři roky. Tři roky se táhl jediný soud. Nejprve se čekalo měsíc na zprávu od lékařky. Pak se čekalo další měsíc, protože soudce zapomněl dotaz zeptat. Pak matka onemocněla, tak se čekalo nadlší dva měsíce na jednání. Půl roku se čekalo na znalecký posudek. Další dva měsíce na další zprávu od lékařky, protože od té doby uplynula spousta času a nakupily se další termíny. Dál to soudce odročil proto, že matka mé dcery si přála psychologický posudek od psycholožky, ke které chodí malá (nehledě na to, že psychologický posudek nestrannou psycholožkou se dělal nedávno). Pak matka znovu onemocněla, soudce to odročil na za další dva měsíce, ovšem to advokát mé bývalé přemluvil soudce, aby to posunul o další měsíc, protože on má zrovna fotbalový zápas v Anglii. Atd, atd... Zákon jasně říká - pokud jeden z rodičů úmyslně brání styku s tím druhým, je to důvod ke změně opatrovnictví. Kdyby soudy jednali hned, moje dcera by si na mě ještě pamatovala a dalo by se s tím něco dělat. Stejně jako kdyby soudci v případě Terezky zareagovali okamžitě, všechno mohlo být také jinak. Jenže když se soudy o dítě, které roste a každým dnem se mění jeho osobnost, vlečou roky a roky, tak je pak těžká každá rada. Matka se nedopouští trestného činu vůči tomu dítěti, když dítěti brání vídat svého otce? Copak dítě nepotřebuje oba rodiče?
Všichni tu otce odsuzujete za to, že dva roky nechtěl uznat své otcovství. Nikoho z vás nenapadlo, že by to všechno mohlo být jinak? Třeba měl skutečně důvod o svém otcovství pochybovat. Nikdo nevidíte, co mezi nimi bylo v době, kdy jejich manželství upadalo. Kdo z vás ví, že matka Terezky neměla přítele, o kterém se otec Terezky dozvěděl? Netvrdím, že je to pravda a že je to tak, jak píšu. Jenže když už chci někoho odsoudit, nemůžu se opřít jen o tvrzení matky. Moje bývalá žena tvrdí, že jsem se o dítě nikdy nestaral, že jsem jí nedával ani peníze na domácnost a dceru musela živit z mateřské, zatímco já chodil na jídla do hospody. Jenže už nikoho nezajímá, že ONA měla přístup k mému účtu a bral si pravidelně peněz kolik potřebovala a já do hospody na jídla chodil proto, že mi odmítala vařit, to už bylo ke konci našeho manželství. Jenže už mi nikdo nevyvrátí, že jsem lempl který se nestaral o rodinu. Pochopitelněse věří tomu, co říká matka. Tak to u nás, bohužel, funguje.

Milý Vinhifi, já osobně tu mluvím jen za tím účelem, že mne velmi rozhořčilo to, že dítě ve věku 10 let je trestáno za to, že rodiče se spolu soudí a soudce prostě spor vyřešíak, že dítě trpí. To je celé. Nehodnotím, zda soudce postupoval právně správně-možná ano, možná ne, hodnotím jen důsledek jeho rozhodnutí, se kterým se nemůžu vyrovnat a to ptoto, že vím, že existuje jiné řešení. A to řešení tu nabízím. Nestojí skoro nic - jen ochotu rodičů, případně i soudce (jako soukromé osoby) a Terezky se zúčastnit. Co se získá: Obnovení schopnosti lidí spolu komunikovat tak, aby nevymýšleli řešení, které ve svém důsledku způsobuje škodu dítěti. Co se ztratí: Jen zbytečně marněný čas. Tak proč to nezkusit?

Lide se perou od jakživa. A vždy za tím jejich konfliktem je něco, co je na vyšší úrovni, než je věc-hmota. Proto nemůže konflikt rodičů rozhodnout soudce správně, byť právně správně:-)) Domnívám se, že jediné, co pomůže v případu Terezky těm třem, je metoda, která je stará už snad 100 let, jen se neužívala veřejně. Metoda HEART CIRCLE. Je to metoda, kdy se neřeší, kdo má pravdu,ale řeší se to, aby se každý zúčastněný cítil completed, tedy harmonicky. A zúčastněný nejsou jen účastníci konfliktu, ale i lidé naprosto nezávislí a lidé, kteří jsou třeba neúčastní, ale prostě chtějí nějak pomoci.
Kruh v tomto případě by měl být asi o 16 ti lidech, z toho 8 mužského a 8 ženského pohlaví. Jediná podmínka je: Dobrovolnost!

Jaký k tomu máte důvod, dávat Terezku k otci? Ať už je ovlivněná matkou nebo ne, cítila by to jakou největší křívdu na světě. Srazil byste ji na kolena. To opravdu chcete?

Nelze trestat rodiče odejmutím dítěte
Podepsáním Úmluvy o právech dítěte Česká republika stvrdila garanci nad tím, že budeme mít kvalitní zákony a systém, který se v případě nouze o dítě postará. V duchu tohoto příslibu je povinností naší země vytvořit dítěti, jehož rodiče selhávají, co možná nejpříznivější podmínky.
Věděl jsem celou dobu co jsi zač, prostě a jednoduše - ksindl, co by odebíral dětem maminky, které milují a vystresované děti pak dával podobným šmejdům, jako ty!!

myslim že jsem se vyjadřoval zcela jasně ale pokud to atllanko chceš slyšet tak dítě už mělo být dávno svěřeno do výchovy otce. Matka k tomu způsobilá naprosto není a je chyba soudů, že jim to tak dlouho trvá. Pak by nemusela být Terezka v Olivovně. Ale jeji hospitalizaci v květnu a návštevy psychologů chtěl kdo?? A to že je v Olivovně rozhodl moudře, ale pozdě soudce. Otec pokud by se mu to nelibilo se může pouze odvolat k vyšší instanci . Pokud nechceš slyšet druhý názor nezakládej tato stánky a nepodporuj porušování zákona. Konec konců toto hnutí je rasistické, protože se snaží potlačit prava skupiny společnosti

Pokud máš potřebu, uveřejňovat bláboly Petra Uhla, založ si laskavě svoje stránky, a plať tam ze své kapsy za prostor podobným pastérům, jako jsi ty sám. Pokud chceš na něco upozornit, a není to v rozporu s dobrými mravy, - což Deník Právo je, dávej zde jen odkaz a ne celé články. Zde je článek, kde se máš vyjádřit k tomu, zda je v zájmu dítěte to, co se s ním právě děje, to jest být zavřené v "kriminále" protože se tak rozhodl jeho takyotec, lépe řečeno platič alimentů bez špetky lásky a soucitu. Ty už jsi sem zatáhl kde co, ale k tématu jsi se ještě ani jednou nevyjádřil.

faktem zůstavá že pokud se člověk seznámí s těmito připady narazíme na to že se používáji časta kliše a to s mužem násilníkem je obvzláštš časte. dále je pravda že pokud oba chtěji jde vče pokud však jeden nechce, nedá se řešit vůbec nic . a o používání lží v této oblasti ??? standartní metoda... a protože jsou málokdy svědci je to učinná věc. Ještě že jsem se odstěhoval žil jsem na okresu s malými městy, tak vim co to pomluva umí a že jen tímto je řešení připadu zablokováno...

I já sám jsem znovu ženatý. Bývalou manželku přítel opustil, je sama. I když jsem se se svou současnou ženou seznámil až rok od rozvodu, donáší se ke mně drby, že jsem rodinu opustil kvůli ní. Moje žena se dozvídá, že mou ex psychicky i fyzicky týrala, dokonce i v době, kdy jsme se vůbec neznali. Nežádoucí jsou i moji rodiče, kteří prý dceru také týrali. Tak to vypadá, že jsme rodina lotrů a našim životním cílem je ublížit jí a dceři. I moje žena je přesvědčená, že budu skvělý otec a rovněž jako Slávek, i my plánujeme potomka. Život jde dál, ale nikdo, kdo své dítě opravdu miloval, na něj nikdy nezapomene.

Ještě bych se chtěl vrátit k tématu, které tu někdo zmiňoval a to domluvu. Návrh, že by si měli oba rodiče sednout i se soudcem a probrat to. On by jim měl promluvit do duše a oni jako zázrakem oba prohlédnout a změnit se. Myslím, že tohle je možné, ovšem v případě, že mají OBA snahu. Nestzačí pouze zájem jednoho, to je dost málo. Ještě za manželství jsem se snažil manželku dostat do předmanželské poradny. Marně, ona není žádnej magor, aby musela k psychiatrovi. Jakmile začaly problémy s malou, navrhl jsem, abychom si sedli někam na kafe a probrali to. I to odmítla, se mnou nikam nepůjde! Dál se to snažila řešit paní z OPD - avšak matka neměla čas a odmítla. Bohužel, OPD v tomto pravomoci nemá, rádo dává ruce pryč, nestará se. Já naštěstí narazil na paní, která se to řešit snažila. Avšak má bývalka nespolupracovala. Naposled se to snažil řešit Fond ohrožených dětí. K tomuto sezení samozřejmě došlo. Dozvcěděl jsem se na sebe spoustu lží a výmyslů a v okamžiku, kdy se začala utahovat smyčka a ona se do toho zamotávala, ze sezení odešla. Potom nevím, k čemu by bylo sezení se soudcem. Když ta žena nechce mluvit pravdu a nechce problém vyřešit, nic ji k tomu nepřiměje. Samozřejmě to může být i naopak a tím problémovým může být otec, bohužel já takový případ neznám.

Je moc snadné někoho odsoudit za to, co někdy udělal. Jenže člověk se občas snaží vyjít vstříc, když se manželství hroutí a sám z vlastní zkušenosti vím, co je člověk schopen udělat pro to, aby se manželství nerozpadlo. Četl jsem spoustu příspěvků od rozvedných otců, spoustu jich dokonce znám osobně. Je zajímavé, že každá rozvedná žena, nebo alespoň velká většina z nich, která odmítá dávat dítě svému bývalému manželovi, argumentuje násilím. Otec je ten, kdo týrá děti, otec je ten, kdo jim ubližuje, otec je nežádoucí osoba. Je jen na rodičích, k jakému kompromisu ve výchově dojdou. Jestliže Slávek jednal na popud své manželky, myslím, že na tom není nic neobvyklého, když se jí chtěl zavděčit. Člověk nikdy neví, jaké to je, když se rozpadá manželství a člověk se jej marně snaží zachránit. Já bych své dceři nikdy ublížit nedokázal, i když zlobila, vždycky mě dostaly její nevinné oči. Jenže málokdo si uvědomí, jaký psychický nátlak je na otce vyvíjen. Já jsem měl často sto chutí s tou jedovatou pohrdající ženskou pořádně zatřást, aby se vzpamatovala. Zajímavé je, že ona v rozčilení fackovat může, ale když to udělá muž, už je slaboch který si troufne na ženskou. Když je před rozvodem a lidi se nenávidí, často lítají ostrá slova. Děti si to pamatují, ale když pak tráví zbytek života s matkou, není pro ni nejmenší problém přesvědčit je, že to všechno způsobil otec.

Taky vidíte jen to co chcete, porozhlídněte se kolem toho příspěvku.
Navíc můj projev nebyl o moc drsnější než na který reagoval. Ale jak jsem psal, vidíte jen to co se vám hodí, nad dalším klidně zavřete oči.